Americké ministerstvo spravedlnosti požaduje po největší německé bance Deutsche Bank, aby zaplatila 14 miliard dolarů (340 miliard korun) za urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů před vypuknutím finanční krize v roce 2008. [celá zpráva]

Snížení pokuty, jejíž výše je pro banku neúnosná, zatím Deutsche bank s Američany nevyjednala. [celá zpráva]

Banky se bojí dalších postihů

Na začátku minulého týdne vedl německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel 120člennou delegaci do Íránu, který má po uvolnění mezinárodních sankcí velký obchodní potenciál. Aby ho německé společnosti mohly využít, potřebují získat dostatečné úvěry.

Mnohým bankám se do toho však nechce, protože některé sankce stále přetrvávají. Obávají se proto, že by je za porušení mohly americké úřady hnát k odpovědnosti, uvedl týdeník. Například Commerzbank musela za porušení sankcí zaplatit 1,45 miliardy dolarů.

Ministr Gabriel poslal do Ameriky státního sekretáře, aby si nechal vysvětlit, co se ve finanční oblasti smí a nesmí. „Obráceně musí Evropané stále častěji ve Washingtonu vysvětlovat, že evropské daňové požadavky vůči Applu a předpisy o ochraně dat u Googlu nejsou válečnými protiopatřeními,“ připomněl Die Zeit.

Nejen Němci, ale i Francouzi a Švýcaři

Nejsou to však jen německé banky, které postihly americké pokuty za porušení sankcí. Francouzská BNP Paribas musela za tento prohřešek zaplatit devět miliard dolarů (zhruba 222 miliard korun). Týdeník dále připomněl, že švýcarské banky musely dokonce pod tlakem amerických daňových úřadů prolomit bankovní tajemství. Jinak jim hrozila ztráta přístupu do dolarové oblasti.

Američané mohou podle Zeitu využívat svého vlivu na mezinárodní organizace, aby sami určovali mezinárodní standardy. Například pravidla po finanční krizi, která bankám určují mít větší finanční rezervu, jsou šitá na míru velkým anglosaským skupinám. Pro menší evropské banky je složité taková pravidla dodržet.

„Velké banky jsou vděčnými cíli pro ambiciózní státní zástupce. Množství amerických bank proto muselo po finanční krizi platit vysoké pokuty. Goldman Sachs pět miliard dolarů (123 miliard korun), JP Morgan dokonce třináct miliard dolarů (320 miliard korun),“ připomněl týdeník.

Nicméně ze studie advokátní kanceláře Freshfields Bruckhaus Deringer vyplynulo, že zahraniční banky byly potrestány mnohem přísněji, uzavřel Die Zeit.