Nejvyšší představitelé G20 dali najevo přání, aby skupina, která vznikla v odpovědi na finanční krizi roku 2008, převzala hlavní roli v regulaci globální ekonomiky.

Společná deklarace označuje G20 za "hlavní fórum" pro hospodářskou spolupráci.

Zavádět reformy

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová po summitu konstatovala, že ve skupině G20 panuje shoda na nutnosti posílení globálního růstu. Podle ní bylo tempo růstu příliš dlouho příliš slabé.

Dodala také, že o strukturálních reformách se nesmí stále jen mluvit, ale že je nutné je i zavádět.

Před „prázdnými řečmi” varoval i čínský prezident Si Ťin-pching. Ten na závěr summitu uvedl, že zúčastněné země se dohodly na nutnosti zastavit pokles globálního obchodu a lépe koordinovat svá opatření v makroekonomické politice.

Konkrétní chystaná společná opatření nicméně komuniké neobsahuje. Podle zpravodajky BBC to ani nebylo možné čekat, nejdůležitější jednání totiž probíhají mezi jednotlivými zeměmi separátně.

Problém na trhu oceli

Komuniké rovněž uznalo, že přebytek kapacit ve výrobě oceli a dalších odvětvích je globální problém, který vyžaduje kolektivní odpověď. G20 proto iniciovala vytvoření pracovní skupiny pro ocel v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která bude studovat a monitorovat situaci na trhu.

Prohlášení jako ústupek hostitelské zemi nezmiňuje v této souvislosti Čínu, třebaže právě tato země je v poslední době hlavním zdrojem levných přebytků, jež narušují trh oceli v Evropě i ve Spojených státech. [celá zpráva]

Peking už v lednu slíbil, že sníží kapacity ve výrobě oceli do konce desetiletí o 100 až 150 miliónů tun, a prezident Si nyní tento slib zopakoval. Celkové ocelářské kapacity v Číně se ale odhadují na 300 miliónů tun.

Vlády G20 vyjádřily „odpor k protekcionismu v obchodě a investicích ve všech jeho formách”. Slíbily, že nebudou devalvovat své měny proto, aby tím posílily vývoz. Vyzvaly rovněž ke spolupráci na omezení daňových úniků a rovněž apelovaly na zvýšení pomoci pro běžence a země, které je přijímají.

Co znamená brexit

Tento summit G20 byl poslední pro amerického prezidenta Baracka Obamu a naopak první pro britskou premiérku Theresu Mayovou, která měla jeho účastníkům přiblížit možné důsledky brexitu, píše BBC.

Britská premiérka Theresa Mayová na summitu G20

Britská premiérka Theresa Mayová na summitu G20

FOTO: Damir Sagolj, Reuters

Jak mají ale budoucí vztahy s EU vypadat, je zatím velká neznámá. Británie o vystoupení z Unie ještě oficiálně nepožádala a Mayová prohlásila, že letos tak neučiní.

Prezident Obama na společné tiskové konferenci řekl, že první úkol Británie je právě „zjistit, co brexit znamená ve vztahu k Evropě“. Obama dodal, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství – TTIP) bude mít přednost před jednáním o volném obchodu s Británií.

Mayová prohlásila, že Británie může prosperovat i mimo EU a stát se  „globálním lídrem světového obchodu”.

Japonská vláda vydala během summitu varování, ve kterém píše, že japonské firmy by mohly odejít z Británie, pokud by se jim odtud v důsledku brexitu zkomplikoval přístup na trhy EU.