Článek
Nejrazantnější jsou zatím komunisté. Vedle potravin (v současnosti je sazba DPH 15 procent) by snížili daň ještě u knih, dětské výživy nebo léků, které spadají do desetiprocentní sazby. KSČM by si představovala novou sazbu ve výši pěti procent. Ztrátu příjmů do rozpočtu by kompenzovalo vyšší zdanění bohatých.
Hnutí ANO se zaměřilo na zlevnění točeného piva a nealkoholických nápojů.
Ministr financí Andrej Babiš by chtěl zařazením piva do desetiprocentní sazby kompenzovat náklady vzniklé ve spojitosti s blížící se elektronickou evidencí tržeb.
Pokud by mělo být točené pivo ve snížené sazbě DPH, pak tam ale dejme i základní potraviny
„Tak razantní snížení DPH, jak navrhují komunisté, je už zcela mimo realitu, to by se podrazily příjmy státu,“ říká předseda rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava (ČSSD).
„Pokud by mělo být točené pivo ve snížené sazbě DPH, pak tam ale dejme i základní potraviny,“ dodal k návrhu ANO Votava.
Zatím velmi rezervovaní ke změně DPH jsou lidovci. K opatrnosti je vede i dosavadní praxe. Změny sazeb, ke kterým v minulosti došlo u léků, lidé příliš ve svých peněženkách nepocítili.
Sazby létají nahoru a dolů
Zlevněním základních potravin, které jsou teď v patnáctiprocentní sazbě, by státní kasa přišla o čtyři až pět miliard korun. Nižší DPH na točené pivo a limonády by stálo zhruba čtvrt miliardy.
Základní sazba DPH v roce 1993, kdy vznikla Česká republika, byla 23 procent, později se snižovala až na 19 procent. Od roku 2010 ale zase roste, nyní činí 21 procent. Snížená sazba začala na 5 procentech. Od roku 2013 činí současných 15 procent.
Od začátku roku 2015 je v platnosti ještě druhá snížená sazba DPH ve výši 10 procent. Spadají sem dětská výživa, léky a knihy.
ODS by rovněž měnila sazby DPH, chce ale sbližovat platné tři sazby DPH v jednu.
Hýbat v současnosti prakticky každý rok se sazbami DPH nemá logiku ani výrazný smysl, říkají ekonomičtí analytici, kteří jinak většinou podporují nízkodaňové ekonomické prostředí.
Klíčová je stabilita
„Když jsme dělali analýzu, které země mají velký potenciál růstu, vyšlo nám, že se většinou jedná o země se stabilním prostředím, tedy i stabilními daňovým systémem. Země, které velmi často daně mění jednou nahoru, podruhé dolů, spíše svůj růstový potenciál snižují,“ řekla Právu ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
Snižování DPH se podle ekonomů v nízkoinflačním prostředí příliš neprojeví. Změny DPH zato přinesou větší náklady a administrativní práci podnikatelům, vyvolá to problémy při fakturaci.
„Největším nákladem pro firmy v této souvislosti je nejistota. Nejistota spojená s uzavíráním nových kontraktů v těchto podmínkách je dle mého názoru největší zhouba, navíc s vidinou, že za rok může být (a obvykle také je) opět všechno jinak,“ konstatoval Zahradník.