"Bylo dosaženo dohody, že budeme (v letošním roce) držet těžbu ropy na lednové úrovni," řekl ve středu Putin o výsledku jednání s ropnými společnostmi.

KOMENTÁŘ DNE:
 Konec starých časů - Rozdělení politického prostoru na pravici a levici už neplatí, píše Václav Klaus ml. Čtěte zde >>
 Síla klidného pohrdání - Nesouhlas s chováním politiků lze vyjádřit elegantněji než házením vajec, všímá si Saša Mitrofanov. Čtěte zde >>

Těžba ropy v Rusku v únoru podle údajů ministerstva energetiky zůstala beze změny, v lednu se ale vyšplhala na nové postsovětské maximum 10,88 miliónu barelů denně. Na zmrazení těžby na lednových úrovních se v polovině února dohodly Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar.

Podmínily to však obdobnými kroky u dalších předních producentů, což se ukazuje jako problematické zejména v případě Íránu. Ten je po letech mezinárodních sankcí odhodlán těžbu razantně zvýšit.

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak v úterý řekl, že s dohodou o zmrazení těžby již souhlasilo 15 zemí, které se na celosvětové produkci ropy podílejí téměř třemi čtvrtinami. Upozornil také, že dohoda může fungovat i bez účasti Íránu.

Ropa Rusko živí

Ceny ropy se od poloviny roku 2014 kvůli nadměrným dodávkám na trh propadly o více než dvě třetiny. Levná ropa je sice přínosem pro spotřebitele i řadu podniků, přináší ale problémy těžařským zemím, včetně Ruska.

Ve středu cena ropy Brent mírně klesá na 36,65 dolaru za barel. V posledních týdnech ale přeci jen došlo k určitému oživení cen této suroviny. Začátkem února se prodávala jen kolem 31 dolarů za barel.

Hrubý domácí produkt Ruska se loni propadl o 3,7 procenta, a zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Hospodářskou situaci v Rusku nyní komplikují rovněž sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Rusko je největším producentem ropy na světě. Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje v Rusku více než polovinu příjmů státního rozpočtu.