Írán se netají tím, že chce znovu dobýt pozici druhého největšího vývozce ropy na světě a dostat se před Rusko.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Pokud Írán rozjede svoji produkci ropy v příštích letech, bez pochyby to bude mít za následek zvýšený tlak na pokles světových cen ropy,“ řekla Právu Eva Mahdalová ze společnosti Colosseum.

Pomůže i zrušení intervencí ČNB

K tomu se přidává i to, že Česká národní banka by měla příští rok ukončit intervence na oslabení koruny a ta by tak měla posílit i vůči americkému dolaru, za který se ropa a ropné produkty obchodují. Pokud by tedy ceny ropy byly stejné jako letos a koruna posílila až o 15 procent na úroveň, kde byla před intervencemi, znamenalo by to zlevnění pohonných hmot až o koruny za litr.

Severomořská ropa Brent se v pondělí prodávala za méně než 57 dolarů za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) stála lehce přes 50 dolarů a je tak o desítky dolarů levnější než ve stejném období loni.

Írán se v úterý se světovými mocnostmi dohodl na omezení svého jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Sankce, které několik let omezovaly vývoz ropy z Íránu, by díky dohodě měly být začátkem příštího roku zrušeny. [celá zpráva]

Podle jednoho z představitelů íránského ropného průmyslu by se tak těžba ropy v Íránu mohla v případě dostatečné poptávky během šesti až 12 měsíců vrátit na úroveň čtyř miliónů barelů denně z doby před zavedením sankcí.