Za půjčky z EFSM ručí všech 28 zemí Evropské unie, nikoli jen 19 států platících eurem. Český podíl na garancích by byl 1,13 procenta. Celkem by šlo o něco přes čtyři miliardy korun, které by ale muselo ČR zaplatit do rozpočtu Unie jen v případě, že by fond financovaný evropskými dluhopisy zbankrotoval.

I tak je Česko ostře proti použití tohoto řešení. Ministr financí Andrej Babiš v úterý Novinkám z Bruselu řekl, že na jednání Ecofin (ministrů financí EU) byla většina proti použití již před časem uzavřeného fondu EFSM a hlasování o jeho využití tedy „není na stole”. [celá zpráva]

Předpokládaná spěšná pomoc v objemu kolem 13 miliard eur (352 miliard korun) by měla Aténám umožnit pokrytí nejbližších finančních závazků, respektive zahraničních dluhů, a znovuotevření bank. Využití EFSM se jeví finančním odborníkům jako nejschůdnější, protože ji lze užít prakticky okamžitě.

Česko může být přehlasováno

O pomoci prostřednictvím EFSM mohou země EU rozhodovat takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy převahou nejméně 15 zemí zastupujících 65 procent unijního obyvatelstva. Británii a ČR, případně dalším jejich spojencům, tak jednoduše hrozí přehlasování.

Reuters v této souvislosti ale upozorňuje, že takový postup by v případě Velké Británie zřejmě zhoršil veřejné mínění vůči Bruselu před referendem o setrvání v EU plánovaným do roku 2017.

Již ve středu by přitom měl řecký parlament hlasovat o přijetí základních podmínek pondělní dohody o poskytnutí třetího záchranného balíku úvěrové pomoci ze záchranného fondu eurozóny ESM. Tento fond by měl na tříletý úvěr přispět 40–50 miliardami eur, 16 miliard by měl poskytnout MMF a další prostředky mají plynout z privatizace řeckých státních společností.