Rosněfť se stal terčem sankcí, které na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině uvalily západní země.

Rosněfť těží více ropy než Irák nebo Írán. V důsledku sankcí však má omezený přístup k financím na západních trzích. Do konce roku přitom musí splatit dlužnou částku 440 miliard rublů a příští rok dalších 626 miliard.

Agentura Reuters v srpnu s odvoláním na vládní zdroj uvedla, že Rosněfť požádala státní fond, aby koupil její dluhopisy za 1,5 biliónu rublů. Podnik chtěl z jejich prodeje splácet dluhy a financovat nové projekty.

Rosněfť se nyní obrátil na jeden ze dvou ruských státních fondů, které tvoří příjmy z prodeje ropy. Ve fondu, na nějž se Rosněfť obrací, je v současnosti zhruba 83 miliard dolarů. Jeho hlavní funkcí je podpořit financování penzijního systému. Peníze z něj ale již šly na podporu dalších podniků zasažených sankcemi, jako je plynárenský gigant Novatek nebo finanční dům VTB.

Siluanov nesdělil, zda jeho resort nebo jiný vládní orgán žádost Rosněfti schválil. Novatek již dříve požádal ministerstvo hospodářství až o 150 miliard rublů na podporu projektu na sibiřském poloostrově Jamal.