Ačkoli existuje zákon, který pálení odpadků zakazuje a provinilcům hrozí pokutou až padesát tisíc, starostové menších obcí se shodují, že prokázat užívání nepovoleného paliva je bez kontroly samotného kotle nemožné.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ministerstvo proto připravuje zákon, který by dveře kotelen kontrolám otevřel. Jak by to mohlo vypadat? Pokud by se z komína valil černý dým, pak by starosta, který by neuspěl u majitele s napomenutím, mohl pozvat orgán ochrany ovzduší, který by za přítomnosti odborníka mohl vstoupit do domu a ověřit, v jakém kotli se topí jakým palivem.

A kdyby se snad člověk kontrole bránil, pak si kontroloři mohou přizvat obecního strážníka. Uvádí to analýza, kterou v pondělí předložil vládě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Sice existuje tabulka tmavosti kouře, ale to je špatně identifikovatelnéstarosta Měšic Petr Lanc

„Je to velký problém. I když jsme plynofikovaní, někteří lidé spalují v kotlích odpadky a my nemáme možnost, jak to zkontrolovat,“ svěřil se Právu starosta středočeských Měšic Petr Lanc.

„Pokud bychom mohli v případě opakovaného porušení zákona o ochraně ovzduší vstoupit do domu a zkontrolovat, čím tam topí, bylo by to dobře,“ uvedl s tím, že zatím může dělat na lidi tak akorát bububu. „Sice existuje tabulka tmavosti kouře, ale to je špatně identifikovatelné,“ uvedl.

Méně nadšený je z úvah ministerstva místostarosta Suché Lozi a místopředseda hnutí Starostů  a nezávislých Petr Gazdík.

Gazdík: Záleží na autoritě starosty

„Smiřme se s tím, že vždy budou věci, které budou záležet na lidské ohleduplnosti a slušnosti, které zákonem nevyřešíte,“ řekl Právu.

Podle něho záleží na autoritě starosty i na atmosféře v obci, kdy občané dají člověku, který trápí celou obec zápachem a kouřem, najevo, že nemůže počítat s výhodami, které obec lidem poskytuje.

U nás na horách mají lidé blízko k přírodě, a tak si ani nedovolí topit něčím, co by znečistilo životní prostředístarosta Malé Úpy Martin Prokop

„Starostové mohou vyhlásit malou válku mezi obcí a občanem. Ale to by mohlo vést až k šikaně. My se snažíme lidi spíš motivovat a pomáháme jim zajišťovat kominické služby,“ řekl Gazdík.

Daň ani poplatek neprošly

Fakt, že je to především o lidech, potvrdil Právu i starosta Malé Úpy Martin Prokop.

„U nás na horách mají lidé blízko k přírodě, a tak si ani nedovolí topit něčím, co by znečistilo životní prostředí,“ řekl. Nicméně připustil, že starostové moc nástrojů na řešení v těchto případech nemají, protože se provinění těžko prokazuje.

Podle sčítání lidu před třemi lety topilo pevnými palivy 660 tisíc domácností. Snaha zatočit s těmi, kteří topí v nevyhovujících kotlích nevhodným palivem, tu již několikrát byla.

Zvažovala se vyšší daň z nemovitosti pro majitele starých kotlů i místní poplatek. Obě tyto sankce by ale dopadly na sociálně slabší občany. Své prý sehrály i politické důvody. Vedení obcí by z obav, že jim to spočítají lidé ve volbách, sankce raději ani neukládalo.

Uvažovalo se také o zavedení poplatku od 500 až na 3000 Kč přímo zákonem. Odezněly i pokusy pozitivní motivace, že by si nákup ekologického kotle každý mohl odečíst z daní.

Čistý vzduch, nebo soukromí?

Nakonec byl schválen zákon, který zakazuje pálení nevhodného paliva a ukládá majiteli kotle do konce roku 2016 udělat jeho revizi a ob rok ji opakovat. Od roku 2022 zákon zakázal nevyhovující kotle úplně. Jenže ministerstvo nechce tak dlouho čekat a chce jednat.

Věc má však háček. O kontrolách přímo v domácnostech se také již mluvilo. Jenže se odborníci nedohodli, které právo dané ústavou je silnější – právo na ochranu obydlí a soukromí, nebo právo na čisté životní prostředí a zdraví?

Stát má povinnost garantovat obě. Měl by tedy mít možnost zasáhnout tam, kde životní prostředí někdo narušuje. Zásah do nedoknutelnosti obydlí je ale možný jen v přesně vymezených případech. A tím kontrola v čem a čím se v domě topí, není.

Jen akutní ohrožení

Naposledy v roce 2013 ministerstvo spravedlnosti připustilo, že by to šlo jedině tehdy, že by šlo o akutní ohrožení života nebo zdraví. Uvedlo ale, že následky způsobené značným počtem zdrojů znečišťování, „zásah do individuálního lidského práva neospravedlňuje“. Proto ministerstvo životního prostředí čeká úkol přesvědčit veřejnost, že právo na zdraví a příznivé životní prostředí je nad ochranu soukromí.

Zatím do bytů mohou za přesně stanovených podmínek vstoupit policisté, exekutoři, orgány veřejného zdraví či orgány sociální péče, uvádí Brabec ve své analýze. Ministerstvo proto prý chystá informační kampaň mezi veřejností, která upozorní na zplodiny a jejich závažné zdravotní dopady.