Parlament ve Štrasburku tak reagoval na loňský celoevropský skandál s nepřiznaným koňským masem v pokrmech, které jejich výrobci vydávali za hovězí.

„Jsou nutné přísnější tresty a při opakovaných podvodech musí být těmto podnikům odňata licence,“ požaduje zpravodajka zprávy Esther de Langeová z lidovecké frakce (EPP). Dokument navrhuje, aby tresty za potravinářské podvody byly mnohem více odstrašující a odpovídaly minimálně dvojnásobku odhadovaného obohacení nepoctivců.

Někteří europoslanci by přitom šli ještě dál. „Sankce by měly být ztrojnásobeny, možná i zečtyřnásobeny,“ soudí irský poslanec Seán Kelly z EPP, v jehož zemi skandál s nepřiznaným koňským masem propukl. Podle Gillese Pargneauxe z frakce sociálních demokratů a socialistů (S&D) byly v roce 2012 odhaleny podvody s potravinami za 49 miliard eur (1,3 biliónu korun) a od té doby se tato suma zvýšila o 60 procent.

Česko současný systém kritizuje

Zefektivnění kooperace mezi jednotlivými členskými zeměmi při potírání podvodů v potravinářství má napomoci také nový systém včasného varování.

„Těch 28 národních kontrolních systémů musí být daleko lépe zkoordinováno a vzájemně uzpůsobeno, abychom pokryli celou Evropu,“ poznamenala nizozemská europoslankyně.

Stávající varovný systém Češi v minulosti kritizovali kvůli rychlosti informování o výskytu potenciálně nebezpečných potravin, například při skandálu s odhalením dioxinu v německých vejcích a drůbežím a vepřovém mase před třemi roky.

Zpráva rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby se s členskými zeměmi dohodla na jednotné definici toho, co je potravinářský podvod. Každý stát Unie ho totiž definuje jinak, což znesnadňuje jeho potírání. Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik označil boj proti podvodům v potravinářství za zásadní prioritu Evropské komise.