„Neváhal bych ani chvíli, pokud bychom byli členy eurozóny, to by bylo automatické. Ale my nejsme členy eurozóny v tuto chvíli a myslím, že není třeba spěchat do bankovní unie,“ řekl Rusnok před zahájením vrcholné schůzky.

Podle něj má Česko čas: „Nechme tomu nějaký čas, ty věci jsou velmi komplexní, velmi sofistikované. Já myslím, že to nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou, možná nějaké testovací období.“

Premiér, který byl v minulých letech úzce spjat se světem bank a penzijních fondů, přiznal, že je to jen jeho názor: „Ještě je asi brzy takto definitivně o tom přemýšlet. Je to můj osobní názor, jistě o tom rozhodne příští česká vláda,“ uvedl a pak zdůraznil: „V konečném důsledku je to věc politická. Rozhodnou politici v příští vládě.“

Dokud se Česko k bankovní unii nepřipojí, nebudou jeho finanční ústavy muset přispívat do fondu, jenž má do budoucna platit za sanaci bank, která nyní dopadá na daňové poplatníky.

Kritika na adresu Berlína i Londýna

Rusnok nepřímo kritizoval i středeční výzvu německé kancléřky Angely Merkelové, aby státy uzavíraly s komisí smlouvy o reformách tak, aby splnění jejich slibů bylo možné vymáhat.  Česko má problém zejména s myšlenkou, že Unie by pak mohla finančně motivovat státy, které na reformy přistoupí, například formou levných úvěrů.

„V této oblasti jsme hodně skeptičtí. Myslíme, že tato věc je nedořešena, nedopracovaná, nedotažená do funkčních schémat, takže v tomto směru budeme chtít závěry spíše rozvolnit než dále detailizovat. Není vyjasněno úplně, čemu by to mělo sloužit, jaká jsou kritéria, kdo to bude platit, z jakých peněz, takže tady jsme dost skeptičtí,“ prohlásil Rusnok.

Jako kritiku, tentokrát na adresu Britů, bylo možné chápat i jeho výroky k unijním aktivitám v oblasti obrany, o nichž summit také jedná. Rusnok řekl, že „přecitlivělost na konkurenční vazbu vůči NATO je zbytečná“. S argumentem, že EU by mohla být zbytečným konkurentem Aliance, se proti obranným aktivitám Unie staví zejména Londýn.

Společný dohled a fond záchrany
Ministři financí ve čtvrtek dospěli k dohodě v hrubých rysech o mechanismu pro pomoc bankám v eurozóně, který je klíčovým pilířem vznikající bankovní unie. Její vznik má předejít hlubokým otřesům v bankovním sektoru, k jakým došlo po finanční krizi v roce 2008, a omezit státní náklady na záchranu bank.
Jedním z hlavních bodů dohody je vytvoření společného fondu během deseti let ve výši 55 miliard eur (asi 1,5 biliónu korun), který by měl zkrachovalé banky pomoci sanovat.
Dalším pilířem bankovní unie je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se od příštího roku ujme Evropská centrální banka. Třetím pilířem bankovní unie jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.
ČTK