Článek
Největším příjemcem peněz z kohezních fondů je Polsko, pro které je určeno v příštích sedmi letech 72,5 miliardy eur. Za ním následuje Itálie (29,2 miliardy), Španělsko, Rumunsko a ČR.
Změnila se i pravidla čerpání. Členské země budou muset jasně stanovit cíle, kterých budou chtít dosáhnout, a určit způsob, jak budou měřit pokrok při naplňování těchto cílů.
Jednodušší pravidla
Nová pravidla by podle místopředsedy EU Oldřicha Vlasáka měla podmínky pro čerpání kohezních fondů zjednodušit.
„Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů,” uvedl Vlasák.
Částka určená pro kohezní fondy vychází z víceletého rozpočtového rámce Evropské unie pro léta 2014 až 2020, který Evropský parlament schválil v úterý. Tento víceletý rozpočet klade v době krize velký důraz na podporu boje s nezaměstnaností, který jde na úkor fondů pro chudší evropské regiony. Pro ně je o 30 miliard eur méně, než v minulé sedmiletce. Také Evropský sociální fond bude muset kvůli boji s nezaměstnaností v každém státě od nynějška dát aspoň 20 procent svého rozpočtu na boj s chudobou a s nezaměstnaností, především mladých lidí.