Data naznačují, že Evropská centrální banka (ECB) může zachovat uvolněnou měnovou politiku, s jejíž pomocí hodlá podpořit oživení ekonomiky v měnové unii. Eurozóna se ve druhém čtvrtletí vymanila z vleklé recese. Zadlužení spotřebitelé ale nechtějí příliš utrácet, i když hospodářský růst v zemích platících eurem by měl podle očekávání zrychlovat.

V září, stejně jako v srpnu, nejvíce rostly ceny potravin, alkoholu a tabáku. Tempo jejich růstu však zpomalilo na 2,6 procenta z předchozích 3,2 procenta v srpnu. V poklesu pokračovaly ceny energií – podle odhadů se snížily o 0,9 procenta, zatímco v srpnu energie zlevnily o 0,3 procenta. Služby v září zdražily o 1,5 procenta a průmyslové neenergetické zboží o jedno procento.

Žádná inflační rizika

Analytici v průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že míra inflace poroste tempem 1,2 procenta. Z prvních dat za tento měsíc plyne, že inflace v zemích eura zůstává pod dvouprocentním limitem, který si jako strop cenové stability stanovila ECB. „Nepozorujeme žádná inflační rizika,“ sdělil ekonom Christoph Weil ze společnosti Commerzbank. „Evropská centrální banka nemá důvod, aby kvůli inflaci jednala. Může zůstat u své expanzivní politiky,“ dodal.

S prudkým poklesem míry inflace se letos potýkají především slabší ekonomiky eurozóny, na které těžce dolehla dluhová krize. Například Řecko čelí deflaci, tedy poklesu cen. V Itálii podle pondělních předběžných údajů tamního statistického úřadu meziroční míra inflace tento měsíc klesla na 0,9 procenta, což je nejnižší úroveň od listopadu 2009.