Italové podle úřadu s navrhovaným zápisem nesouhlasí, protože jejich uzenáři používají název pražská šunka (Prosciutto di Praga) pro výrobky, které připravují podle odlišné receptury než čeští výrobci. Podobné výhrady mělo i SlovenskoRakousko. Obě země společně s Německem namítají, že pražská šunka je název obecně známý a používá se dlouhodobě pro výrobky, které vyrábějí uzenáři v EU podle jiné receptury.

Při snaze o získání certifikátu Český svaz zpracovatelů masa spolupracuje s MZe. „Jsme připraveni pomoci jim při vyjednávání s členskými státy a pak i s Evropskou komisí, aby se Pražská šunka dostala mezi zaručené tradiční speciality. Mezi naše priority totiž patří ochraňovat kvalitní potraviny a tradiční receptury jejich výroby,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Čtvrt roku na dohodu

Podle Václava Tampíra z tiskového oddělení ministerstva má Česko nyní čtvrt roku na dohodu s nesouhlasícími státy, o výsledku jednání musí následně informovat Evropskou komisi. V případě komplikací je možné dobu o další tři měsíce prodloužit.

„Pokud dojde k dosažení dohody mezi státy, bude název zapsán,“ uvedl Tampír. V opačném případě o výsledku rozhodne hlasování jednotlivých států na jednání výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů.

V Česku se podle MZe označení pražská šunka používá pro šunku nejvyšší jakosti vyrobenou z vepřové kýty, kde je původní tradiční oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. V zemích, které mají proti zařazení výrobku na seznam EU výhrady, většinou řezníci tento postup nepoužívají. Například na Slovensku šunku narážejí do polyamidového obalu, uvedlo ministerstvo.

Zaručená tradiční specialita je označení, které není spojené s určitou zeměpisnou oblastí. Pokud zákazník koupí takto označený produkt, měl by mít zaručeno, že výrobek je tradičním způsobem podle schválené receptury vyráběn nejméně 30 let.