„Právní předpisy stanovují, jak označovat materiálové složení textilního zboží a informovat o jeho údržbě. S tím souvisí mimo jiné i používání schválených názvů vláken, ty však nezní příliš atraktivně, a tak je prodejci nahrazují obchodními názvy,“ sdělil právní poradce časopisu dTest Miloš Borovička.

Pokud spolu s komerčním označením není současně použit i předepsaný název, jedná se o chybu, které se dopouští nejen prodejci, ale i sami výrobci a jejich zástupci, dodal.

Spotřebitelé, kteří si chtějí koupit oblečení na internetu, mají také často obavy, že jim nebude vyhovovat velikost. Textilní zkušební ústav při průzkumu odhalil, že jen u tří obchodů z deseti odpovídají informace o velikosti normám. U 30 procent obchodů neodpovídají rozsahy velikostí platným normám a 40 procent obchodů rozsah velikostí vůbec neuvádí.

Zboží je sice možné vrátit, ale čas a náklady s tím spojené podle Borovičky často odrazují.