„Německý zákon o státním rozpočtu v článku 39 říká, že úvěr je možné poskytnout jen v případě, kdy není pravděpodobný bankrot,“ sdělil Seibert k dotazu, zda je možné, aby Řecko odepsalo další část dluhu, a přesto mohlo dál zůstat v eurozóně.

„My bychom si takovým krokem svázali ruce a rozhodně by to nebylo ani v zájmu Řecka,“ vysvětlil mluvčí. Soukromí věřitelé Řecka už letos odepsali dluh za více než 100 miliard eur (asi 2,5 biliónu korun).

Hlavními věřiteli Řecka jsou jeho evropští partneři a Mezinárodní měnový fond. Atény už několik měsíců jednají s věřiteli o úsporách, které mají zajistit, že bude Řecko opět plnit původně dohodnuté podmínky programu.

Řecko musí mít jasno v dalším postupu reforem, pokud chce od věřitelů dostat další část úvěru. Jinak hrozí, že bude do poloviny listopadu bez peněz. Pokud by Řecko mělo odepsat další část veřejného dluhu, nemůže spoléhat ani na pomoc Evropské centrální banky. Ta by se nemohla takového odpisu ani zúčastnit, protože by to bylo posuzováno jako nepřímé financování vlády.

Veřejné zadlužení Řecka přesahuje 170 procent jeho hrubého domácího produktu.