Článek
Dvaaosmdesátiletý miliardář maďarského původu argumentuje tím, že eurozóna by se měla zaměřit na pětiprocentní hospodářský růst, což se ovšem příliš neslučuje s německými úspornými plány do budoucna, k nimž nutí zadlužené jihoevropské státy. Podle Sorose by eurozóna měla v souvislosti s pokusem o růst akceptovat i vyšší inflaci.
Ve své stati protřelý finančník píše, že Německo by se mělo stát více „benevolentním“, nebo „opustit jednotnou měnu“. Euro je navíc podle Sorose „neúplná měna", jejíž problémy se naplno ukázaly po řeckém propadu.
„Pokud země eurozóny nemohou existovat, aniž by se toto společenství dostávalo do poklesu, bylo by lépe, aby se státy oddělily,“ domnívá se Soros, podle nějž pochopitelně záleží, kdo by se eura vzdal. Obhajuje proto raději odchod Německa než například Řecka nebo dalších slabých, především jižních ekonomik.
„Německý odchod by byl závažná, ale přesto zvládnutelná jednorázová událost oproti chaotickému a zdlouhavému dominu efektu, když by jednu zemi za druhou vytlačovaly z eurozóny spekulace a tlaky trhů,“ uvedl.
Nicméně návrat k marce by ovšem zdražil německé zboží v eurozóně a obecně v zahraničí. Navíc ve Frankfurtu sídlí Evropská centrální banka a z Německa pocházejí i nejvýznamnější věřitelé zadlužených států eurozóny, jakými jsou Řecko, Portugalsko nebo Irsko.