Článek
„Žádný nový termín schůzky zatím není. Otázka je, jestli vůbec další bude. Musíme si to vyhodnotit a říct, jak dál postupovat,“ řekl Novinkám mluvčí prezidenta Vít Kolář.
Očekávané setkání nejvyšších ústavních činitelů, tedy prezidenta Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO), Okamury a předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), jehož se měl účastnit i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), prezident Pavel zrušil poté, co se na jednání Babiš s Macinkou nedostavili.
Babiš to pak vysvětloval delším jednáním vlády, která měla v pondělí na stole rozpočet na letošní rok. Okamura a Vystrčil podle Hradu na odpolední termín dorazili.
Už v pondělí ráno Okamura novinářům řekl, že nesouhlasí s návrhem, který Hrad účastníkům schůzky nabídl jako společný výstup k zahraniční politice. „Obsah té deklarace je absolutně nepřijatelný pro celou naši koalici,“ prohlásil.
Proti tomu se však ozval Vystrčil. „Jenom pro pořádek. Žádný návrh deklarace jsme v pátek neobdrželi. Obdrželi jsme k připomínkování teze, které bychom mohli dnes na setkání nejvyšších ústavních činitelů komunikovat,“ uvedl na síti X.
Novinky tyto teze získaly k dispozici, a to včetně protinávrhu, který na Hrad zaslal minulý týden Okamura.
Z materiálů vyplývá, že nesoulad mezi Hradem a šéfem Sněmovny vznikl například na vztahu k NATO a Evropské unii. Pavlův návrh, aby se ústavní činitelé shodli na tom, že „Česko je středně velkou zemí uprostřed Evropy, jejíž bezpečnost a prosperita závisí na pevném ukotvení v NATO a Evropské unii“, u Okamury neprošel.
Okamura zaslal Pavlovi vlastní návrh „deklarace“. K Unii v něm nepadlo jediné slovo, k Severoatlantické alianci pak pouze věta: „Máme zájem na udržení silné transatlantické vazby. Jako člen NATO budeme usilovat o plnění spojeneckých závazků.“
Migrace větší problém než Rusko?
V Okamurově návrhu se také neobjevila Pavlova teze k válce na Ukrajině: „Ruská agrese vůči Ukrajině představuje největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i celou Evropu. Hlavním cílem je dosažení trvalého a co možná nejvíce spravedlivého míru. Budeme podporovat zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.“
Okamura se vyjádřil úsporněji: „Pokud jde o vojenský konflikt na Ukrajině, je hlavním cílem naší zahraniční politiky dosažení trvalého míru. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě.“
Za „největší bezpečnostní hrozbu“ pro Českou republiku a Evropu pak označil masovou nelegální migraci.
Sice trochu jinými slovy, ale podobně jako Pavel se Okamura postavil proti změnám hranic vojenskou silou či nátlakem. „Zároveň uznáváme nutnost reagovat na bezpečnostní výzvy a podporujeme jejich řešení v rámci spojenecké spolupráce,“ uzavřel.
Nejvyšší ústavní činitelé se scházejí k pravidelné koordinaci klíčových zahraničně-politických, bezpečnostních a vnitropolitických otázek. Cílem je sjednotit postoje státu.
Když Pavel kvůli skandálům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí kandidáta Motoristů Filipa Turka, pohrozil Macinka, že se vztahy mezi ministerstvem zahraničí a Hradem zhorší. V pondělí pak vyšlo najevo, že vláda stopla již schválenou výměnu českých velvyslanců, na které se Pavel dohodl ještě s předchozí vládou Petra Fialy (ODS).
