“Proč by měla Severní Amerika riskovat svá aktiva, jen aby pomohla Evropě?” zeptal se Barrosa kanadský žurnalista a dostalo se mu razantní odpovědi.

“Upřímně, nejsme tu proto, aby nás někdo poučoval, co je to demokracie nebo jak zvládat ekonomiku,” vypálil Barroso a pokračoval: “Tahle krize nemá kořeny v Evropě. A když už mluvíte o Severní Americe, tak tahle krize má původ právě v Severní Americe a náš finanční sektor byl kontaminován, jak to jen říci, neortodoxními praktikami z některých oblastí finančního trhu.”

Van Rompuy: Nejsme jediní zodpovědní

Evropští politici jsou v současné době pod tlakem ostatních zemí, které chtějí vidět rozhodný postup v léčbě nemocí, kterými trpí společná evropská měna, ale zároveň prosazují uvolnění některých úsporných opatření uplatňovaných v zemích s neudržitelným dluhem. Znepokojení vyjádřili zástupci USA, Číny, Indie nebo Jižní Koreje.

"Jedna věc je velmi důležitá. V Evropě jsme otevřenými demokraciemi. Ne všechny země G20 jsou demokraciemi, ale my ano," uvedl také Barroso.

V podobném tónu se vyjadřoval i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. “Nejsme jedinými, kdo by měli být voláni k zodpovědnosti za současné ekonomické problémy světa,” řekl. Podle něj návrh komuniké ze summitu ukazuje podporu zemím eurozóny a EU jako celku k překonání krize.

Naléhá se především na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby ubrala ze svého tvrdého postoje k úsporným opatřením v nejzadluženějších zemích eurozóny. Především britský ministr financí George Osborne tvrdí, že tato opatření zabíjí ekonomický růst. Barroso ale trvá na tom, že očekává, že lídři zemí G20 vyjádří jasnou podporu postupu, jaký EU zvolila. Zároveň není pravděpodobné, že by Merkelová kývla na vytvoření společných evropských dluhopisů, kde by za úvěry jednotlivým zemím ručila eurozóna jako celek.

Co s tím budete dělat? ptá se šéf Světové banky

Po volebním víkendu v Řecku, kde vyhrála proevropsky orientovaná strana Nová demokracie, která chce v zemi zachovat euro, se státníci z 20 nejvyspělejších zemí světa na summitu v Mexiku zabývají otázkou, jak se má Evropa vyrovnat s dluhovou krizí tváří v tvář vážným problémům, jež nyní hrozí výbuchem ve Španělsku. Tam překročily výnosy z dluhopisů sedm procent, což je považováno za hranici, za kterou již dluhy prakticky přestávají být splatitelné. Španělský premiér Mariano Rajoy se chystá požádat eurozónu o záchranný balíček ve výši 100 miliard eur pro bankovní systém v zemi.

“Svět čeká na Evropany, aby řekli, co s tím hodlají dělat,” prohlásil na summitu odcházející šéf Světové banky Robert Zoellick. Podle něj dojde ke kritickému okamžiku na konci léta, pokud Evropa neučiní nějaký rozhodný krok.

G20 chce zajistit stabilitu eurozóny

Představitelé velkých světových ekonomik ze skupiny G20 se nakonec na dvoudenním summitu, který v úterý končí v mexickém Los Cabos, dohodli na tom, že chtějí posílit hospodářský růst a podpořit vznik pracovních míst, aby pomohli stabilizovat světovou ekonomiku. Podle agentury AP to uvádí návrh závěrečného prohlášení.

Na summitu převážili zastánci vládních investic pro podporu růstu nad německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejími spojenci, kteří prosazovali snížení státních dluhů a úsporné hospodaření.

Dokument rovněž obsahuje závazek členů G20, kteří jsou zároveň členy eurozóny, že "přijmou všechna nutná politická opatření pro zajištění stability a soudržnosti eurozóny".