Článek
Čerstvá statistika ukázala, že nezaměstnanost ve Španělsku v prvním čtvrtletí vystoupila nad 24 procent. Navíc se už 21 měsíců v řadě se snižují maloobchodní tržby, což nasvědčuje tomu, že lidé nejsou ochotni utrácet.
Evropská komise v pátek vyjádřila Španělsku podporu a očekává, že země bude schopna letos i příští rok snížit rozpočtový deficit tak, jak původně slíbila. Ke snížení ratingu Španělska se komise nevyjádřila. Madrid by měl do příštího roku snížit rozpočtový deficit na tři procenta hrubého domácího produktu, vzhledem k hospodářskému propadu a sociálním nepokojům ale panují obavy, že toho země nedosáhne.
Záchrana by eurozónu vyčerpala
Eurozóna už má zkušenosti se záchranou Řecka, Irska a Portugalska. Potíž je ale v tom, že španělská ekonomika je asi dvakrát větší než všechny tři zmíněné země dohromady. Pokud by tedy bylo nutné zachraňovat i Španělsko, ostatní země eurozóny by stěží daly dohromady tolik peněz, aby to vůbec na záchranu stačilo.
I kdyby dala eurozóna dohromady dost peněz na to, aby pomohla Španělsku, byla by podle ekonomů tak finančně vyčerpaná, že by se do potíží snadno dostala Itálie. Její státní dluh se pohybuje kolem 1,9 biliónu eur (asi 47 biliónů korun), což je více než dvakrát tolik, co dluží Španělsko.
Společnosti z pražské burzy by se nepoložily
Podle analytika Martina Prokopa ze společnosti Next Finance cena zajištění proti pádu Španělska (CDS Spread) roste, čímž se také postupně zvyšuje pravděpodobnost, že pyrenejská země zbankrotuje.
Pokud jde o jednotlivé finanční instituce kótované na pražské burze, tedy Komerční banku, skupinu Erste a pojišťovnu VIG, nejsou podle Prokopa přímo ohroženy rizikem španělského pádu. "V případě rostoucích španělských problémů by utrpěly jisté ztráty, ale ty by neměly ohrozit samotnou existenci dané finanční instituce," doplnil Prokop.
