Hlavní obsah

Řecku bude nutné odpustit více dluhů, připustila Merkelová před summitem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Berlín

Německá kancléřka Angela Merkelová naznačila, že Řecku bude třeba odpustit více dluhů než dosud plánovaných 21 procent. Uvedla to podle agentury DPA na jednání poslanecké frakce svých konzervativců (CDU/CSU).

Článek

Merkelová řekla, že se přiblížila chvíle, kdy nebude redukce 21 procent řeckých dluhů dostačující. S tímto objemem odpisů v červenci souhlasili soukromí věřitelé, tedy hlavně banky. Potřebu vyšších škrtů řeckých dluhů už minulý týden avizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Spekuluje se o odmazání 50 až 60 procent pohledávek.

Řešení dluhových problémů v eurozóně bude hlavním tématem i nedělního summitu v Bruselu. Ty totiž ohrožují nejen její hospodářství, ale i budoucnost eura a v konečném důsledku i celosvětovou ekonomiku.

Od neděle nečekat nemožné

Dá se očekávat, že v neděli však žádné definitivní rozhodnutí v této otázce nepadne. To má přijít až na druhé vrcholné schůzce eurozóny, která se má konat nejpozději do středy příštího týdne.

Její termín ještě nebyl oficiálně upřesněn, podle předáka poslanecké frakce německých konzervativců Volkera Kaudera se ale očekává, že to bude ve středu večer, připomněla agentura Reuters. O den dříve by měli němečtí poslanci projednat případné navýšení záchranného fondu eurozóny, o němž se hovoří jako o jednom z léků na její současné neduhy.

Summity EU a eurozóny se měly původně uskutečnit už v pondělí a úterý, jenže unijní prezident Herman Van Rompuy se je rozhodl odložit kvůli tomu, aby se podařilo připravit komplexní strategii pro boj s krizí a předcházení jejímu opakování v budoucnosti. Nedělního jednání se účastní i český premiér Petr Nečas (ODS).

Proti krizi s posíleným fondem?

Problém je nyní mimo jiné s tím, jak posílit „palebnou sílu“ současného záchranného fondu eurozóny (EFSF), který díky garancím ve výši 780 miliard eur od členských států tohoto 17členného bloku disponuje reálnou úvěrovou kapacitou ve výši 440 miliard eur.

O potřebě navýšení síly EFSF se vášnivě debatuje kvůli hrozbě, že by se dluhová krize, která dopadla na Portugalsko, Irsko, ale hlavně na Řecko, mohla přenést i do dalších zemí eurozóny. Pod tlakem se ocitly hlavně Itálie a Španělsko. Jenže to jsou jedny z největších evropských ekonomik, na jejich záchranu by současná síla EFSF nemusela patrně stačit.

Klíčové se v tomto směru v tuto chvíli pro dosažení dohody zdá být to, zda se podaří překonat Paříži a Berlínu rozdíly, které mezi nimi v této věci podle mediálních zpráv panují.

Reklama

Výběr článků

Načítám