Se solidaritou ostatních členů eurozóny mohou podle kancléřky počítat ti, kteří jsou ochotni trvale a věrohodně se odklonit od cesty vysokých dluhů.

"Ovšem ti, kteří neplní své domácí úkoly, žádnou podporu nedostanou," řekla Merkelová na shromáždění svých konzervativních křesťanských demokratů (CDU) ve Schwerinu. Přijela je podpořit před zemskými volbami, které se tam konají tuto neděli.

Německo jakožto největší člen eurozóny také nejvíce přispívá na záchranu nejzadluženějších zemí. Z celkového objemu finanční pomoci, kterou eurozóna sestavuje, připadá na Německo asi 40 procent. Se zpomalením tempa růstu německé ekonomiky a s obavami z dalších hospodářských potíží narůstá i neochota mezi lidmi ke společné pomoci přispívat.

Společné dluhopisy Merkelová odmítá

Merkelová proto na shromáždění znovu odmítla, aby eurozóna začala vydávat společné eurobondy. Tím by sice pomohla zemím, jako je Řecko, bylo by to ale na úkor nejstabilnějších zemí, jakými je především Německo. Tomu by téměř jistě vzrostly náklady na obsluhu dluhu v řádu miliard eur ročně. Myšlenku společných dluhopisů už zavrhla například i Francie.

Merkelová si na shromáždění neodpustila kritiku opozičních sociálních demokratů (SPD), kteří v Meklenbursku - Předním Pomořansku vládnou spolu se Zelenými. Opozice totiž myšlenku společných dluhopisů podpořila. Snažit se řešit krizi státních dluhů tím, že se dluhy všech zemí dají na jednu hromadu, podle kancléřky odporuje zdravému rozumu.

Názory v koalici nejednotné

Pomoc ostatním členům eurozóny se převážně hradí z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Členové německé koaliční vlády podle agentury Reuters tento týden navrhnou svým kolegům kompromisní řešení, které umožní posílit pravomoci fondu. V řadách koalice totiž v této otázce nepanuje jednotný postoj. Zhruba 23 zákonodárců koalice už podle německého tisku avizovalo, že navrhovanou reformu EFSF nepodpoří.

Hlavní rozpočtový expert Merkelové CDU Norbert Barthle ale řekl, že počet kritických hlasů uvnitř koalice je možná tak poloviční proti tomu, co tvrdí média. Barthle doufá, že koalice bude schopna dát dohromady v dolní komoře parlamentu dost hlasů na to, aby změny prosadila a nemusela žádat o podporu některé z opozičních poslanců.

Lídři eurozóny se v červenci na mimořádném summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Řecku druhý záchranný úvěr. Jeho součástí bude asi 109 miliard eur (zhruba 2,6 biliónu Kč) od EFSF a Mezinárodního měnového fondu. Peníze jsou určeny na dobu tří let. Řecko už od loňska čerpá úvěr ve výši 110 miliard eur, ukázalo se ale, že to nebude stačit.