Po bankovní dani tak pravicová maďarská vláda zavádí další daň. Telekomunikace zaplatí ročně 61 miliard forintů (asi 6 miliard Kč), energetický sektor 70 miliard forintů (7 miliard Kč) a obchodné řetězce 30 miliard forintů (3 miliardy Kč).

Premiér Viktor Orbán to odůvodnil potřebou udržení deficitu státního rozpočtu pro rok 2010 ve výši 3,8 procenta hrubého domácího produktu a pro příští rok ve výši tří procent HDP. Podle Orbána se restrikce uplynulých let neosvědčily. „Potřebujeme opatření, která zastaví nárůst státního dluhu. Víc budou platit ti, kteří mají víc,“ konstatoval premiér.

Vláda dočasně zastavila převodů plateb ze státního penzijního systému do soukromých penzijních fondů. Toto opatření má platit od listopadu 2010 až do konce příštího roku. Soukromé penzijní fondy označily postup pravicové vlády za pokus o zestátnění. „Připomíná to padesátá léta,“ uvedlo v prohlášení Sdružení soukromých penzijních fondů.

Vláda přidává daně, nekrátí výdaje

Analytici kritizovali, že vláda zavádí nové daně a nešetří ve výdajích státu. Někteří velcí investoři vyslovili nespokojenost se zavedením krizové daně a avizovali, že přehodnotí plán investicí v Maďarsku.

„Chápeme, že vláda musí přistoupit k vážným opatřením. Jejich zavedení bez předběžné konzultace ohrožuje naše plány a vzbuzuje nejistotu na trhu v čase, kdy Maďarsko potřebuje nové zahraniční investice, které vytvoří nová pracovní místa“ uvedla ve svém prohlášení známá síť hypermarketů.

Po schválení těchto opatření propadly akcie ropné a plynárenské společnosti MOL a společnosti Magyar Telekom.