„Pokud mě paměť neklame, nikdy jsme ještě nepoužili institut vyvlastnění, pokud šlo o pozemky k protipovodňové ochraně,“ uvedl Jurečka s tím, že cítí vůli vlastníků pozemků se o odprodeji bavit a prostor k jednání s nimi tak stále existuje.

Na jejich pozemcích by však začal protipovodňová opatření budovat i bez dohody s nimi. „Klonil bych se k variantě, aby tady, například jako v Německu, proběhl odkup, aby se projekt rozeběhl a začalo se stavět. A potom pokud by vlastník nesouhlasil s cenou, za kterou to bylo odkoupeno, proběhlo by soudní řízení a soud by určil cenu, která by měla být vyplacena. Nám by to strašně pomohlo zrychlit celý proces protipovodňové ochrany,“ řekl ministr.

Současně si posteskl, že peníze na protipovodňová opatření sice jeho rezort má, ale nemůže je zatím kvůli potížím s výkupy pozemků plně využít a musí je přesměrovávat do jiných oblastí.

Obyvatelé Jeseníku nad Odrou zažili ničivou sílu záplav na vlastní kůži před pěti lety. Blesková povodeň si tehdy vyžádala čtyři lidské životy a třiadvacet domů poničila natolik, že musely být strženy. Dnes se ale obec může pyšnit celostátním titulem Vesnice roku 2013.

Z EU přijde 21 miliard

Ministerstvo zemědělství od roku 2002 investovalo do protipovodňových opatření přes 15 miliard korun, jen za poslední rok to byly stovky miliónů korun. Například ve středních Čechách, které povodně pustošily loni v červnu, patří mezi největší projekty protipovodňová ochrana Mělníku, Poděbrad nebo hráz v Zálezlicích.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na konci července slíbil další investice. Jak uvedl, letos má ministerstvo zemědělství vyplatit jenom na dotacích na protipovodňovou ochranu kolem 650 miliónů korun a příští rok by to měla být podobná částka nebo možná ještě o něco vyšší.

Miliardami přispěje i Evropská unie. Na protipovodňová opatření a zlepšení kvality vody má jít v příštích šesti letech z evropských fondů přes 21 miliard korun.