Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Petr Horník, Právo

Zálohování PET lahví by bylo podle výrobců pro lidi spíš komplikací

Velcí výrobci minerálních vod a limonád se k myšlence na možné zavedení zálohového systému na PET lahve stavějí opatrně. Vratný systém by byl pro lidi komplikovanější, stávající sběr plastových odpadů v Česku je podle nich navíc dostatečný.

Ilustrační foto Foto: Petr Horník, Právo
Zálohování PET lahví by bylo podle výrobců pro lidi spíš komplikací

Stávající sběr plastových odpadů a PET lahví je podle šéfa Ondrášovka Holding Libora Duby dostatečný. A pro lidi by byl vratný systém komplikovanější. „Směrnici Evropské unie, která vyžaduje 77procentní sběr PET lahví v roce 2025, plníme už nyní,“ řekl Právu Duba.

Podle studie Karlovarských minerálních vod, Institutu cirkulární ekonomiky (Incien) a Vysoké školy chemicko-technologické by však zálohování PET lahví vedlo až k 90procentní míře sběru a třídění plastových lahví.

Požadavek sběru PET lahví v roce 2025 Česko plní už nyní
Libor Duba, ředitel Ondrášovka Holding

Duba ale doporučuje posoudit, zda zajištění 90procentního sběru lahví, tak jak to chce Evropská unie od roku 2029, není schopen realizovat stávající systém, který funguje dobře. „Jsme proti povinnému zavedení záloh na PET lahve,“ dodal. Spotřebitelé navíc podle jeho slov jednorázové obaly upřednostňují.

Dál od domu

Vracení zálohovaných lahví by pro lidi oproti stávající praxi znamenalo komplikace. Lahve by museli doma skladovat a odnášet na sběrná místa. Vrátit by přitom bylo možné jen lahve v neporušeném stavu a s čitelným kódem. „Dosavadní technologie vyžadují, aby lahve nebyly výrazně pomačkané nebo znehodnocené. Musejí totiž projít automatem, který mimo jiné přečte i jejich čárový kód či jiné označení,“ vysvětlila Právu mluvčí institutu Incien Ivana Hekerle.

V ČR by podle institutu bylo potřeba 3800 přístrojů na zpětný odběr. Přijímat by mohly nejen PET, ale i plechovky. Automaty by podle studie nabízela většina obchodů a stravovacích zařízení.

Je ale pravděpodobné, že na řadě míst, kde mají lidé kontejnery na tříděný odpad běžně pár metrů od domu, by vratný přístroj byl dál, pokud vůbec. Incien totiž připouští, že malé obchody by si mohly vybrat, zda se stanou součástí zálohového systému, nebo ne.

Podle Romana Mazáka, předsedy družstva CBA, které sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku, by zálohování navíc prý zvýšilo ekologickou zátěž kromě toho, že by ohrozilo vesnické prodejny a zdražilo zboží ve vratných obalech.

„Zastánci zálohování nezmiňují, že složitá logistika bude znamenat pro životní prostředí bohužel mnohem větší ekologickou zátěž než za stávajícího stavu,“ řekl Mazák ČTK.

Nápojáři uvidí

Pode Mazáka není jasné, kdo se bude starat o svoz plastů z prodejen a kdo tyto dodatečné náklady zaplatí. „Na každý pád to bude muset být zákazník,“ poznamenal. Mazák předběžně odhaduje zdražení až o pětinu.

Duba poukazuje na to, že zálohy zavedly státy, kde byla recyklace plastů na rozdíl od Česka na nízké úrovni. Duba také upozornil, že v Německu, kde zálohový systém funguje, po jeho zavedení nastal pokles celkové recyklace plastů.

Případné vyčlenění PET lahví ze sběru recyklovaného odpadu proto vidí jako nesystémový krok. PET lahve podle Duby tvoří objemově 40 procent plastových odpadů ve žlutých kontejnerech, hmotnostně 25 procent. „Třídičky by tak neměly mít co třídit a rostly by náklady na svoz, protože by jich bylo méně,“ doplnil.

Česko navíc patří, co se recyklace všech plastů týče, v Evropské unii dávno ke špičce. Podle Eurostatu se ČR v roce 2016 umístila s 59 procenty recyklovaných plastů na čtvrtém místě, když před ní byla pouze Litva (74 procent recyklace), Kypr s nejméně 64 procenty a Slovinsko s 62 procenty.

To, zda využít stávající systém, nebo přistoupit k zálohám, velké nápojové firmy zváží. Také podle Jaroslavy Musilové z Kofoly je ale stávající systém sběru odpadu v Česku jeden z nejúspěšnějších v celé EU a je otázka, zda není lepší podpořit více recyklaci.

Nejsme proti zálohám, ale pro nás je klíčové dosažení vysokého sběru i recyklace.
Petr Jonák, Coca-Cola

„V minulých dnech byla rovněž publikována analýza společnosti Eko-kom týkající se možností intenzifi kace současného systému třídění odpadů v návaznosti na stanovené cíle,“ uvedla Musilová. Firma se chce podle ní důkladně seznámit s oběma studiemi. Podpořit hodlá systém, který při celostním pohledu dává větší smysl a je udržitelnější.

Podobně to vnímá Coca-Cola. „Nejsme proti zálohám, ale pro nás je klíčové dosažení vysokého sběru i recyklace. Nyní je potřeba se důkladně podívat, jaká je ta správná a efektivní cesta k jeho dosažení. Tedy buď rozvoj současného systému sběrných kontejnerů, díky němuž se již dnes třídí téměř osm petek z deseti a případné dotřiďování směsného odpadu pomocí technologií, nebo cesta záloh,“ sdělil Právu Petr Jonák ze zastoupení firmy pro Česko a Slovensko.

Obě cesty mají podle něj své výhody i nevýhody. „Jsme připraveni se této diskuse v dalších měsících intenzivně zúčastnit a podpořit systém, který se ukáže být pro ČR lepší,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků