Hlavní obsah

Drastický úbytek hmyzu v posledních letech má zničující dopad zejména pro hmyzožravé ptáky. Ti mají obtíže shánět potravu a jejich počet tak dlouhodobě klesá. Podle evropských ornitologů by proto lidé měli začít přikrmovat ptáky celoročně, nejen v období zimy. Pomoct vymírajícím druhům ptáků může každý i sám doma. Jak na to, radí pražská botanická zahrada.

Z českých zahrad mizejí ptáci

 

Zimní přikrmování ptáků, podobně jako výroba ptačích budek, mají v Česku dlouhodobou tradici. V posledních letech navíc jejich význam a nezbytnost výrazně stoupá.

Výzkumy prováděné především v Anglii a Německu totiž prokazují vážný úbytek hmyzu, který je pro některé ptačí druhy hlavní složkou potravy.

Proč krmit ptáky celoročně?

Někteří ptáci tak nejsou schopni úspěšně odchovat svá mláďata a jiní ani nezahnízdí. "Řada ptáků nezvládá během sezony hnízdit dvakrát, jako tomu bylo dříve. Je potom obrovský rozdíl, jestli například sýkora koňadra vyvede za rok dvacet mláďat nebo jen deset," vysvětluje důvod ustupující ptačí populace ornitolog Jaroslav Škopek.

Krmení potřebují ptáci celoročně

Foto: Jan Kubeš, Novinky

Ornitologové proto upozorňují, že s přikrmováním ptáků není možné skončit s příchodem jara, hmyzí potrava jim totiž začíná chybět po celý rok.

„Když starší ptáci naleznou v okolí hnízda krmítko, zaletí tam, nažerou se slunečnice a nedostatkovým hmyzem krmí jen svá mláďata," vysvětluje Škopek nouzi, se kterou se ptáci potýkají.

Ptáci naší zahrady: jedenáctý ročník ornitologické výstavy v Botanické zahradě hl. m. Prahy představuje dětem i dospělým základní typy krmítek i jejich nejčastější ptačí návštěvníky. Vysvětluje, čím ptáky správně krmit a proč je nově nutné krmit ptáky po celý rok. Výstavu si mohou lidé prohlédnout každý den až do 1. března.

Pomoct mohou lidé krmítkem na zahradě i balkoně

Pro přikrmování ptáků mohou lidé zvolit různé typy krmítek. Nejpoužívanější je typ připomínající „chaloupku“, často se mu říká „besídkové“ krmítko. To splňuje nejzákladnější požadavek: do krmítka nesmí pršet a sněžit.

Důležité také je, aby bylo možné krmítko jednou za čas vyčistit. Jedna ze stěn by proto měla být sundavací.

"Ptáci chtějí svou potravu jíst v klidu a v bezpečí. Potravu seberou z krmítka během pár sekund a hned odletí na známé a bezpečné místo, kde ji teprve spolknou. Krmítko by proto mělo být otevřené a prostorné, aby měli ptáci snadný přístup a necítili se stísněně," radí Jaroslav Škopek.

Pro pocit bezpečí ptáků je důležité také správné umístění krmítka. Vhodné je přirozené prostředí v blízkosti stromů, v nichž se mohou ptáci schovat. Krmítko by mělo být v dostatečné vzdálenosti od země i od ostatních větví tak, aby ptáky nemohli ohrozit čtyřnozí predátoři.

Veverka u ptačího krmítka

Foto: Hannibal Hanschke, Reuters

Pomáhat ptákům ale mohou i obyvatelé sídlišť. Existuje řada krmítek, které lze připevnit na balkon, parapet, nebo dokonce přisát na okno. Základním pravidlem ale zůstává, že prostředí musí být suché a ideálně v závětří.

Čím ptáky krmit?

Ideálním krmivem pro ptáky jsou semena slunečnice. Kdo má možnost, může slunečnice sám vypěstovat a ptákům zavěsit celé plodenství. Semena slunečnice je také možné koupit buď samotná, nebo s příměsí jiných, většinou drobnějších semen.

"Každý pták si potom může semínka vybírat podle chuti. Čím více druhů semen, tím více druhů ptáků krmítko přiláká," popisuje Škopek.

Nejoblíbenějším typem potravy jsou semínka slunečnice

Foto: Novinky

"Lidé jsou často překvapeni, že například kosi černá semena slunečnice nežerou. Nedovedou je totiž otevřít. Můžeme jim pomoct pomačkáním semen. Větší radost však budou mít z ovesných vloček mírně zavlhčených rostlinným olejem," vysvětluje ornitolog.

Kosové si rádi pochutnají také na jablkách, zvláště pokud jsou nakrojená. Nepohrdne jimi ani mnoho dalších ptačích druhů. Čerpají z nich totiž nejen energii, ale i vodu. I ta je pro ptáky životně důležitá, zvlášť v období dlouhodobého sucha.

Zachránit nejeden ptačí život tak mohou i domácí vodní napajedla, a to jak během zim bez sněhu, tak v horkých letních dnech. Nádoba však musí být snadno dostupná a mělká, mladí nezkušení ptáci by se totiž mohli snadno utopit.

Nejčastější chyby

"Je třeba si uvědomit, že krmítko není skladem kuchyňského odpadu a zkažených jídel. Ptáci závadné jídlo poznají a zájem o něj nemají," vysvětluje lidskou mýlku ornitolog Škopek. Plesnivějící krmítko potom všechny ptáky odradí.

Další častou chybou je záměna ptačího krmítka a ptačí budky. Ty se od sebe odlišují nejen vzhledem, ale i funkcí. „Cílem budky je nahrazovat ptákům chybějící přirozené dutiny, které slouží ke hnízdění, tedy rozmnožování," vysvětluje Škopek. Budky by proto na rozdíl od krmítka měly být uzavřené, aby byla mláďata v bezpečí.

Otvor do ptačí budky by měl být tak velký, aby jím prošli menší ptáci, ale nedostaly se do něj například straky nebo sojky, které by mohly obsah budky vyloupit.

Botanická zahrada představuje i základní chyby, kterých se lidé při stavbě budek dopouštějí

Foto: Novinky

Důležitý je také odolný materiál, kterým ani po letech nezačne prosakovat voda a udrží těžkou vrstvu sněhu. Ornitologové doporučují neopatřovat budku bidýlkem, protože to predátorům usnadňuje do ní proniknout.

I v tomto ptačím přístřešku je pak důležitý pravidelný úklid, na podzim proto ornitologové odstraňují použité hnízdo a vytvářejí tak prostor nové ptačí rodině.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků