Článek
"Musí se dopracovat precizně definice zdravotního postižení," řekla Novinkám Stehlíková s tím, že se jedná o požadavek ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS).
Zákon má za účel zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení.
Antidiskriminačním zákonem se již zabývaly minulé vlády. Naposledy jej loni vetoval Senát, proti byli především senátoři z ODS. Norma byla podle nich příliš vágní a zaváděla takzvanou pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodnění určitých menšin oproti zbytku obyvatelstva. Sněmovna o návrhu před volbami pak už nehlasovala.
Ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je ale vůči jeho schválení tentokrát pozitivnější. "Původní odpůrci tohoto návrhu byli především poslanci ODS a dnes to zřejmě předloží vláda jako koaliční návrh, takže očekávám, že bude podpora napříč politickým spektrem. A sociální demokraté v minulém volebním období tento návrh podporovali, tak doufám, že budou i věrni tomu, co dělali," řekl na začátku května.
Podle něj přináší předloha lepší definici diskriminace a dává také šanci organizacím na ochranu lidských práv účinněji pomáha lidem, kteří se cítí být diskriminováni.
Na jeho dodržování by měl dohlížet ombudsman
Na dodržování rovnosti občanů by měl dohlížet ombudsman, což by znamenalo podstatné rozšíření jeho působnosti. Dosud se totiž na soukromé právo nezaměřoval, věnoval se ochraně ve veřejné oblasti.
Současný ochránce práv Otakar Motejl je však zastáncem toho, aby na rovné zacházení dohlížela nezávislá instituce a aby se posílila role obchodní, školní a dalších inspekcí. Podle něj nemá ombudsman ze zákona takové pravomoci, které by umožnily provinilce potrestat.
Legislativní rada vlády kabinetu doporučila, aby lidem, kteří se cítí být diskriminováni, poskytovaly poradenství organizace založené jen k tomuto účelu. Evropská směrnice umožňuje i podávání hromadných žalob, tuto roli by ale v Česku sdružení podle rady dostat neměla.
Neziskovky se k návrhu staví kriticky
Představitelé neziskových organizací vládním návrhem příliš nadšeni nejsou. "Sdílíme obavy, které mají i naší kolegové z nevládního sektoru, že některá důležitá opatření z návrhu vypadla," řekla Novinkám tisková mluvčí Amnesty International Eva Dobrovolná. Jako příklad uvedla chybějící normu o mediaci, tedy mimosoudním urovnání sporů mezi stranami.
Podle ní je důležité, aby zákon nebyl jen "formálním naplněním povinností, ale aby skutečně pomáhal."
Vlastní návrh zákona má i ČSSD. Podle poslankyně Anny Čurdové ale čeká nyní na to, s jakou verzí vláda do Sněmovny přijde. "Potom zvážíme, jestli předložíme vlastní návrh nebo jestli by bylo možné případně pozměňovacími návrhy upravit ten vládní," řekla již dříve Čurdová.
Topolánkův kabinet se zákonem na ochranu před nerovným zacházením počítá ve svém programovém prohlášení, v koaliční smlouvě si stanovil termín do konce roku. V případě, že by předlohu schválil parlament a podepsal prezident, mohla by začít platit od ledna 2008.