Článek
Podle vládní koalice to má pomoci k odpolitizování státní správy, podle opozice je za tím snaha vlády umístit do funkcí vlastní lidi.
Novela služebního zákona, kterou mají Právo a Novinky.cz k dispozici, mj. počítá s tím, že náměstci ministrů či na Úřadu vlády by do budoucna měli být už pouze političtí, tedy vybraní vládními stranami.
Šance odborníků
Z dosavadních odborných náměstků, kteří mají zaručovat odbornou kontinuitu státní správy, se stanou vrchní ředitelé sekcí. Na rozdíl od současnosti se pak budou muset znovu ucházet o své místo každých pět let. Stejně jako další představení těchto nejvyšších českých úřadů, například ředitelé sekcí či odborů. Budou se do nich ovšem moci přihlásit opakovaně.
Změny na hlavních postech by podle materiálu mělo být možné provést do roka a půl od nabytí účinnosti. „Ministerstva jsou řízena politickým aparátem, který vzešel z voleb a který, jako takový, nese politickou odpovědnost. Tento politický aparát je představovaný ministry a jejich náměstky, není představovaný úředníky,“ píše se v materiálu.
Úřední aparát má být oddělený od politického, neboť musí být stabilní důvodová zpráva k novele
„Úřední aparát má být naopak oddělený od politického, neboť musí být stabilní a odolný vůči náhlým změnám,“ uvádí se v něm dále. Vrchní ředitelé ovšem budou moci i nadále zastupovat ministry například na jednání vlády či ve Sněmovně.
Výběrová řízení nebudou již vícekolová
Změnit se mají i výběrová řízení na vedoucí místa, která už nebudou muset být vícekolová, přičemž se jich bude moci účastnit větší okruh lidí. V současnosti je množství lidí, kteří se o ně mohou ucházet, dopodrobna vyjmenováno.
Problém není množství, ale kvalita, říká ekonom Filip Pertold o státních úřednících
Například se jedná o státní či samosprávné úředníky či lidi se zkušenostmi z evropských úřadů. Podle návrhu úprava umožní, aby se mohl přihlásit širší okruh odborníků.
Ministerstvo vnitra, pod nějž služební zákon kompetenčně spadá, ani ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se k zaslaným otázkám ani přes opakované žádosti redakce nevyjádřili.
Podle opozičního hnutí ANO se nejedná o dobrou normu. „Původním cílem zákona bylo oddělit státní správu od politiky tak, jak to od nás požadovala Evropská komise (EK). Je tedy mimo jiné i otázka, jak se na úpravu zákona, který z ministerstev udělá zajišťovací ústav pro kamarády pětikoalice, bude dívat,“ sdělila Právu poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, která je za ANO stínovou ministryní vnitra.
„Očekávám, že se jim to moc líbit nebude. Ostatně tuším, že to vědí i ministři, a i proto chtějí tento návrh dát jako poslaneckou iniciativu, aby se vyhnuli posuzování legislativní radou vlády,“ dodala.
„Změna je třeba“
To, že by to mohlo jít právě touto cestou, potvrzují i dokumenty, jež má Právo k dispozici. Novelizace zákona podle Mračkové Vildumetzové není potřebná, návrh jde podle ní proti tomu, co EK od České republiky v době jeho přijímání chtěla.
| Co se změní pro řadové úředníky |
|---|
| Zkrátí se možnost studijního volna ze šesti na pět dnů. Upraví se podmínky pro využívání práce z domova, takzvaný home office. Budou si moci domluvit například kvůli péči o dítě jiné rozvržení pracovní doby. |
Nutno podotknout, že Evropská komise měla se zákonem o státní službě problémy, už když se přijímal v roce 2014, a vymínila si změny pod hrozbou čerpání evropských dotací. Nebyla příliš spokojena ani s novelou z roku 2019.
O něco odlišněji vidí potřebu změny oslovení odborníci. Podle Jakuba Černého z Rekonstrukce státu je nutná, protože současný stav se negativně podepisuje na efektivitě státní služby a nepřispívá k její depolitizaci. „Funkční období představených s možností opakování jsou pozitivní změnou, která může podpořit zdravou obměnu vedoucích pracovníků a vylepšit kariérní výhled. Zásadní ale je, aby výměna probíhala postupně, aby byla rozložena do více let a do více vlád, a bez vlivu politiků,“ uvedl.
Nahrazení titulu odborný náměstek
V současnosti jsou představení na nejvyšších úřadech státu jmenováni na dobu neurčitou a lze je odvolat jen na základě opakovaného špatného služebního hodnocení nebo při změně systemizace pracovních míst.
Nahrazování titulu odborný náměstek titulem vrchní ředitel je podle něj spíše jazyková drobnost.
Blažek chce s náměstkem pro vězeňství řešit zaměstnávání jeho rodiny u sboru
„Ministr bude mít možnost přivést si do oficiálních pozic více svých lidí, což je v pořádku, byť má možnost využívat poradce. Zásadní ovšem je, aby se u nově vytvořených vrchních ředitelů vytvořily pojistky proti politizaci jejich výběru,“ řekl Černý.
Podobně je změna služebního zákona žádoucí i podle Pavla Jiříčka z Transparency International. „S navrženými změnami lze souhlasit,“ řekl Jiříček Právu. Bude podle něj ale potřeba pracovat na komplexní změně zákona. „Jedině tak můžeme docílit dlouhodobého efektu a vytvořit moderní státní aparát,“ dodal.