Vítěz tendru na dostavbu Dukovan by mohl stavět i Temelín

„Pokud budeme (hnutí ANO) v příští vládě, zahájíme i přípravu Temelína. Říkáme, že když někdo bude chtít dodávat do Dukovan, je dobré myslet na to, že to může být provázané s Temelínem. Pro dodavatele je to větší motivace, a tím pádem tlačíme i více na cenu,“ řekl Právu Havlíček.

Zadávací dokumentaci předá polostátní energetická společnost ČEZ jako investor firmám, které se přihlásí do tendru. Ten by měl být zahájen ještě do konce roku. Ještě předtím musí zájemci odevzdat vyplněný bezpečnostní dotazník, který ČEZ firmám rozeslal už dříve. Termín odevzdání je 30. listopadu.

To, že zadávací dokumentace, která je už připravená, obsahuje také opci na dostavbu Temelína, Právu potvrdil rovněž Havlíčkův náměstek Tomáš Ehler. Podtrhl ale, že opce je nezávazná a jde tedy o jeden z podkladů pro investora a stát pro budoucí rozhodnutí o přípravě dalších jaderných zdrojů.

„Nicméně z technického a ekonomického pohledu dává smysl stavět a provozovat v ČR jeden určitý typ bloku od jednoho dodavatele,“ sdělil Právu Ehler.

Na dotaz, zda by v případě, že stát o stavbě dalších bloků rozhodne a vítěz dukovanského tendru bude chtít opci využít a dostat zakázku na Temelín bez soutěže, Ehler odpověděl: „Způsobů obchodního zajištění dalších nových jaderných bloků je více, kromě tendru například mezivládní smlouva a jiné. Každý má své určité výhody či nevýhody, konkrétní model nyní nechceme předjímat.“

Havlíček podle svých slov při setkáních s potenciálními účastníky tendru, mezi něž patří francouzská EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse, společnosti motivuje tím, že pokud bude odsouhlasen Temelín, je možné jej provázat s dukovanským tendrem.

„Jinými slovy říkáme, že mají tvořit tlak na snížení ceny. Vnímají to velmi pozitivně, protože něco jiného je stavět jeden blok a něco jiného dva nebo dokonce tři bloky,“ uvedl ministr.

Nové temelínské bloky budou podle Havlíčka potřeba. „Každý, kdo je soudný a vidí situaci v Evropě, ví, že máme postupně odstavit 10 tisíc megawattů uhelných zdrojů. Máme čtyři tisíce megawattů jaderných zdrojů a Dukovany budou postupně končit. V lepším případě ve čtyřicátých letech, v horším potom už v letech třicátých, a skončí nám tam dva tisíce megawattů,“ prohlásil.

Chystaný pátý dukovanský blok je podle něj jen náhradou za polovinu současných Dukovan, z toho důvodu je jasné, že Česko další investice do jádra neminou.

O tom, zda se budou stavět další temelínské bloky, se rozhodne po volbách. „Pokud budeme ve vládě, tak podobně jako jsem otevřel téma dostavby Dukovan, nebudeme na nic čekat a budeme postupovat podobným způsobem,“ řekl Havlíček.

Připomněl, že na tendr pro Dukovany byl vytvořen nejen jízdní řád, ale prosadil se investorský, dodavatelský a finanční model a zahájila se notifikace s Evropskou komisí.

„Dali jsme dohromady všechny smlouvy s ČEZ plus byl schválen zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, který je mimo jiné i základnou pro případné rozšíření Temelína,“ uvedl ministr. U Temelína by byla podle něho situace jednodušší, protože celá řada věcí je již díky tendru na Dukovany předpřipravená.

Havlíček minulý týden uvedl, že k tomu, aby byla vypsána soutěž na dukovanský blok, je nutné splnit ještě dvě podmínky. Prvním předpokladem bylo, že prezident Zeman podepíše zmíněný zákon, což se nakonec stalo.

„Druhým je, že budeme mít hotové bezpečnostní posouzení uchazečů, kde je nejzazší termín pro odevzdání uchazeči 30. listopadu. To ale neznamená, že to bude 30. listopadu, mohou ho poslat o něco dříve a musíme být připraveni na to, že začneme hodnotit o něco dřív,“ dodal Havlíček.

Jak už Právo upozornilo, panovaly pochybnosti, zda prezident kvůli svému nesouhlasu s dřívějším vyřazením ruského Rosatomu a čínského CGN ze soutěže tzv. lex Dukovany nevetuje. Stávající Sněmovna by ale v případě veta stále ještě měla několik dní na svolání mimořádné schůze, na níž by mohla Zemana přehlasovat.

Z ankety Práva mezi poslanci vyplynulo, že by se k přehlasování našlo dost hlasů.

ČEZ chce mít vyhodnocené pořadí účastníků tendru do konce příštího roku, stavět by se mělo začít v roce 2029. Do provozu by měl být nový blok uveden v roce 2036.

Podle Havlíčka je zásadním požadavkem státu co největší zapojení českých firem. „Šedesát procent je pro mě minimum. Už dnes s českými dodavateli spolupracujeme, setkáváme se s nimi a je to obrovská šance pro český průmysl,“ uzavřel Havlíček.