Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Radek Plavecký, Právo

Většina kojeneckých ústavů má namále

Ohledně existence kojeneckých ústavů se už roky vede debata. Kritici většinou upozorňují, že ponechávat děti mladší tří let v ústavech může ohrozit jejich budoucí vývoj. Zastánci ale argumentují, že především pro děti se zdravotními potížemi jsou ústavy nenahraditelné, protože mohou dětem poskytovat dvacet čtyři hodin denně potřebnou lékařskou péči.

Ilustrační foto. Foto: Radek Plavecký, Právo
Většina kojeneckých ústavů má namále

Tento pohled ale vyvrací nová analýza, kterou si nechala vypracovat Asociace Dítě a Rodina, která sdružuje 75 organizací věnujících se péči o ohrožené děti a podle níž jen třetina ústavů splňuje zákonné podmínky. Ve většině z nich scházejí klíčoví zdravotničtí pracovníci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil, že resort o nedostatcích v ústavech ví a plánuje jejich počet snížit na třetinu. Analýza se opírá o průzkum, který asociace provedla ve všech kojeneckých ústavech po celé České republice.
„Odhalil naprosto zásadní nedostatky: 72 procent z nich nesplňuje zákonné požadavky na základní personální zabezpečení,“ sdělila asociace.

Potřebnou péči je schopen zajistit jen každý třetí ústav
Anna Krbcová, Asociace Dítě a Rodina

V ústavech chybí lékaři a specialisté. „V řadě z nich chybí klinický psycholog a fyzioterapeut, v šesti domovech dokonce není k dispozici na požadovaný pracovní úvazek pediatr, což je základní požadavek stanovený vyhláškou,“ stojí v analýze.
Ta proběhla prostřednictvím dotazníků, v nichž zástupci domovů vyplnili dostupnost lékařské i nelékařské péče.

Pěstouni i centra pro postižené děti

„Zastánci dětských domovů pro děti do tří let často obhajují jejich existenci zajištěním odborné diagnostiky dětí a komplexní zdravotní péčí. Analýza však tyto argumenty vyvrací,“ uvedla jedna z autorek průzkumu Anna Krbcová. „Skutečnost, že potřebnou péči je schopen zajistit jen každý třetí ústav, je alarmující,“ řekla.

Děti v ústavech dojíždějí ke specializovaným lékařům mimo svá zařízení. „Ani v oblasti zdravotní péče tak ústavy nenabízejí nic navíc oproti rodinám s dětmi ať už biologickým, nebo pěstounským,“ doplnila ředitelka asociace Věduna Bubleová.
Analýza vytýká ústavům i nedostatek úvazků s pedagogickými pracovníky.

Argumentuje, že ve třinácti z pětadvaceti dětských center se nacházejí i děti starší čtyř let. „Očekávali bychom, že součástí týmu bude pedagogický pracovník, který by zajišťoval pedagogickou činnost obdobně jako v mateřských školách,“ píše se v analýze.

Vojtěchova mluvčí Gabriela Štěpanyová pro Právo reagovala slovy, že ministerstvo zdravotnictví si je vědomo, že v ústavech je nedostatek lékařů určitých specializací, například v dětské klinické psychologii. „Společně s ministerstvem práce a sociálních věcí a zřizovateli ústavů (kraje a města) intenzivně pracujeme na změně péče o děti do tří let. Jejich počet by se měl snížit na jednu třetinu,“ řekla mluvčí.

Podle ní mají v ústavech být děti jen ze zdravotních, a nikoli sociálních důvodů. „Pro tyto děti budou vybudovány jiné služby, například náhradní rodinná (pěstounská) péče. Snížení počtu dětských domovů pro děti do tří let také pomůže v řešení jejich personálního zabezpečení,“ doplnila mluvčí.

Kojenecké ústavy chtěla zrušit vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), dnes už se o jejich úplném zrušení neuvažuje. Měly by se ale transformovat v dětská centra, která by cílila hlavně na děti s těžkým zdravotním postižením a zároveň poskytovala odlehčovací pobyty jejich rodičům. „Je potřeba rozšířit možnosti pro maminky s různými potížemi, které potřebují sociální rehabilitaci, a současně podpořit pěstouny. Bez těchto dvou věcí nebude možné dotáhnout plány transformace,“ řekla Právu první místopředsedkyně pirátů Olga Richterová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků