Hlavní obsah
Včelaři přišli loni kvůli nemocem o značnou část svých včelstev. Foto: Roman Mašín

Včely ve velkém zabíjeli nemoci i roztoči

Smutný loňský rok mají za sebou čeští a moravští včelaři. Velké, odhadem až poloviční ztráty na včelách způsobila nejen varoáza, tedy roztoči, ale i virózy, kterým právě přemnožení roztoči ještě více otevírají dveře.

Včelaři přišli loni kvůli nemocem o značnou část svých včelstev. Foto: Roman Mašín
Včely ve velkém zabíjeli nemoci i roztoči

Jaký je skutečný stav včelstev, kterých chovají včelaři vůbec nejvíce na hektar plochy v Evropě (odhadem 800 tisíc), ukáže až letošní odebírání vzorků z úlů. Odehrává se právě v lednu.

„Je to jako s klíšťovou encefalitidou u lidí. Čím více klíšťat v přírodě je, tím více se toto onemocnění vyskytuje. Bohužel roztoči, kteří na včelstva útočí, měli v loňském roce velmi dobré podmínky k množení,“ řekl Právu Antonín Přidal z Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.

Jak doplnil, naneštěstí existují i chovatelé, kteří přišli o všechna včelstva.

Nákaza se stále rozšiřuje

„Úhyny se skutečně dají označit za kritické, ale podobná situace se nestala poprvé. Největším problémem výskytu roztočů i chorob je, že za loňský rok bylo postiženo více oblastí, než tomu bývá v jiných letech,“ popsal Přidal, který se na problémy chovu včel specializuje.

Vysvětlil však, že proti virózám se dá určitým způsobem bojovat. „Nejdůležitější je, pokud možno co nejvíce zamezit přemnožení roztočů. Bohužel, děje se to každý rok v jinou dobu. Podle posledních poznatků se domnívám, že vlastní přemnožení roztočů není tak kritické pro vznik akutní virózy, jak jsme si mysleli, ale že již stačí, když se v určitém období virus do úlu dostane a etabluje se tam. A to se obávám, že je ještě horší situace, než se kterou jsme se setkávali v minulosti,“ dodal.

Podle něj je tak nejdůležitější neustálé omezování množství roztočů ve včelstvech. „Představa, že se náporu ubráníme a že atak zvládneme, je ale mylná. Úplně možné to není. Je to obdobné, jako když se lidé ptají, co dělat proti chřipce. Na to je jediná odpověď: nenakazit se. A to stejné platí i v tomto případě,“ nastínil neradostnou situaci.

Jak doplnil, včely není v podstatě možné izolovat. Navzájem se navštěvují, oslabená včelstva vykrádají ta silnější, čímž se nákaza ještě více rozšiřuje a podobně.

„Prevence proti tomu je jediná. Od konce června ve vyšších oblastech, na začátku července pak v nižších oblastech lze pozorovat množství přirozeně spadlých roztočů. Jakmile zjistíme, že počet roztočů roste nad dva až tři denně, preventivně zahajujeme tlumení například kyselinou šťavelovou nebo mravenčí. V případě, že léčebný spad bude po aplikaci velký, je okamžitě nutné zahájit terapii, která je však obvykle velmi obtížná,“ řekl Přidal.

Šlechtění odolných včel, které by lépe odolávaly náporu virů či roztočů při udržení takových včelstev v jedné lokalitě, je zatím podle něj teoretický sen.

„Takové šlechtění je velmi nákladná, nejlépe státem financovaná a garantovaná záležitost. Jsme však malá země, pro kterou je to podle mě nereálné. Dosavadní šlechtění v zahraničí navíc ukazují, že nepřináší takové výsledky, jaké se očekávají. Mnohem přirozenější i účinnější je procházet problémy, se kterými se potýkáme, včelstva si pak sama vytvoří odolnější populaci,“ uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků