Hlavní obsah

V lese našli zlatý šperk z dob Říma

Právo, Vladimír Klepáč

Mimořádně cenný zlatý nákrčník z třetího století našeho letopočtu, kdy střední Evropu obýval germánský kmen Markomanů, postrach Římské říše, se podařilo najít ve Ždánickém lese na pomezí Vyškovska a Hodonínska. Podle odborníků jde o archeologickou senzaci.

Foto: ÚAPP

Zlatý nákrčník

Článek

Šperk je prvním nálezem svého druhu na Moravě. Zřejmě patřil významné ženě. Překvapivě přečkal celá staletí bez sebemenšího poškození. Ležel v lesní hrabance. Stačilo jej jen otřít.

Jde o ryzí zlato. Za mladší doby římské, kdy nákrčník vyrobil nějaký germánský zlatník, se zlato nemísilo s dalšími kovy. Jde tedy o kvalitní zlato s ryzostí 900/1000 s nepatrnou příměsí stříbra a mědi. Přívěšek váží 32 gramů a jeho cenu archeologové odhadují na statisíce korun.

Hledač pokladů objevil na Šumavě trhavinu, kterou použili při atentátu na Hitlera

Krimi

„Nálezci jsou detektoráři Lukáš Kotásek a Tomáš Lusk. Nedostanou nic a jsou s tím smířeni. Dlouhodobě s nimi spolupracujeme. Již nás potěšili nejedním nálezem. Odměnu by si teď určitě zasloužili,“ řekl Právu Ivan Čižmář z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.

Foto: ÚAPP

Místo nálezu zlatého nákrčníku ze třetího století po Kristu

Podle zákona našli detektoráři šperk takzvaným archeologickým způsobem, tedy jinými slovy vědomě hledali v terénu historickou cennost. Na odměnu proto nemají nárok.

Při stavbě zahradní pevnosti našli dva malí Francouzi zlaté cihličky

Koktejl

Pardubický kraj kdysi obdobnou situaci řešil vyplacením odměny poctivému nálezci pokladu. Podle Čižmáře by takto mohl postupovat nyní i Jihomoravský kraj. Vědci se shodují v tom, že stát by měl začít vyplácet odměny poctivým detektorářům, kteří své nálezy předávají archeologům. Někteří mají dokonce z těchto hledačů vytvořeny týmy svých spolupracovníků.

Ztracen na útěku?

Muži ke svému nálezu neprodleně přivolali odborníky. Nákrčník byl mimořádně cenný již v době, kdy byl vyroben. Šlo o období po smrti římského císaře Marka Aurelia, kdy vedení impéria rozhodlo, že Řím vyklidí své pozice v až příliš divoké střední Evropě plné barbarů. Přímo mezi Germány měla tehdy svoji pevnost desátá římská legie. Nacházela se na vrchu Hradisko u současných Pasohlávek na Brněnsku a šlo o nejsevernější výspu Říma.

V komíně koncentračního tábora Osvětim našli schované předměty

Evropa

Pravděpodobně po stažení legie někdo ve Ždánickém lese nákrčník ztratil. Možná šlo o ženu na útěku. Pokud by si jej tam někdo ukryl, zřejmě by jej zahrabal. Vše vypadá tak, jako by byl šperk pohozen v lese. Už ve své době ale představoval obrovské jmění a dovolit si jej mohli jen nejbohatší. Majitelé pouhých stříbrných a bronzových nákrčníků patřili mezi elitu.

Nákrčník se našel již v lednu. Archeologové se nálezem nechtěli moc chlubit a místo jeho nálezu tají. Opakovaně se na něj vrátili a celé okolí prohledali, ale nenašli nic, co by se šperkem mohlo souviset. Hledání zkomplikovala karanténa vyhlášená kvůli koronaviru.

Podle jedné z teorií by mohl být v okolí místa nálezu šperku hrob významné germánské ženy. I když pátrání zatím skončilo ve slepé uličce, archeologové jej rozhodně nevzdávají, přestože příběh osudu nákrčníku zřejmě zůstane navždy opředen tajemstvím.

Reklama

Výběr článků

Načítám