V Bečvě část ryb katastrofu přežila

„Z monitoringu vyplývá, že se v řece zachovaly pro ryby potravní zdroje, a také, že přežila alespoň část ryb včetně generačních většiny druhů. To je dobrý předpoklad pro přirozenou reprodukci, ryby se v otráveném úseku postupně rozšíří,“ sdělil ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK Pavel Pešout.

Jak dále popsal, v řece velikosti Bečvy, kde koryto má přírodně blízký charakter, je přirozená reprodukce nejvýznamnějším způsobem obnovy populací původních druhů ryb, které preferují život ve vodě s větším průtokem.

Na listopadovém průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii se podíleli odborníci z AOPK, Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy.

Podařilo se jim i prokázat, že havárie měla větší vliv na starší ryby než na plůdek. „Početnost i biomasa dospělých ryb klesaly od lokality v Choryni, která již byla částečně ovlivněna havárií. Ve zbytku mezijezí v lokalitách Hustopeče a Kamenec byl výskyt starších ryb minimální, až nulový. Také hustota ryb dále po toku, pod jezem Hranice, byla nízká, ovlivněná havárií,“ podotkl Pešout. Dobrým zjištěním byla podle ochránců přírody přítomnost alespoň malého počtu generačních ryb některých druhů, jako například tloušť, ostroretka a ouklejka. Ty budou základem dalších generací.

I přes tuto zprávu ochránců přírody jde podle Povodí Moravy o významnou ekologickou katastrofu. „Bude mít dlouhodobé následky. Jednoznačně byly postiženy všechny druhy rybí osádky v úseku řeky Bečvy dlouhém padesát kilometrů, a to zejména velikosti nad deset centimetrů,“ poznamenala v nově vydaném zpravodaji Povodí Moravy (PM) vedoucí provozu PM Valašské Meziříčí Pavlína Burdíková.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Kyanidy podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.