Hlavní obsah

Ústecká hygienička Šimůnková: Koronavirus tu s námi bude ještě minimálně rok

V březnu uplyne rok od výskytu prvního případu koronaviru v Ústeckém kraji. Mezi prvními, kteří byli okamžitě zapojeni do procesu týkajícího se nákazy, byli hygienici. Kromě trasování se musí vypořádávat i s běžnou agendou, třeba kontrolou v restauracích. Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem nedostatkem personálu netrpí. Ač pracovníci v důchodovém věku odešli, stanici se podařilo místa obsadit novými zaměstnanci.

Foto: Thomas Samson, ČTK/AP

Ilustrační foto

Článek

„Když byly ohlášené případy nového SARS onemocnění, které se šíří z člověka na člověka vzduchem ve Wu-chanu, tak jsem si říkala, to nás čeká jeden až dva roky pandemie podobné chřipkové v letech 1918 až 1920,” popsala Šimůnková první myšlenky, které ji napadly začátkem minulého roku.

Ředitelku překvapilo, jak rychle se vir začal šířit, překvapilo ji také to, že se podařilo šíření v Ústeckém kraji na chvíli zastavit, stalo se tak na přelomu června a července. „Myslela jsem si, že nám případy začnou stoupat, až začne škola, ale začaly stoupat už v červenci, jak začaly stoupat v srpnu, to mě překvapilo docela nepříjemně,” doplnila. Obává se dalšího nepříjemného překvapení v souvislosti s mutacemi, které se začaly objevovat teprve nedávno.

Bude tu s námi minimálně ještě rok

Podle Šimůnkové tu s námi bude virus ještě minimálně rok. „Když víme, že oficiálně jeden milion onemocnění prodělal, víme, že byli lidi, kteří to nějak ututlali, k lékaři nešli, to je minimálně další milion nebo dva. Je to už rok, takže během roku se nám promořila maximálně třetina národa. Dejme tomu, že se nám podaří do léta dva tři miliony očkovat, takže to bude půlka národa, která onemocnění musí ještě prodělat,” shrnula.

Lidé jsou stále méně vstřícní, řekla ředitelka pražské hygieny Jágrová

Domácí

Ředitelka každý den podepisuje desítky pokut, nejčastěji padají za nenošení roušek. „Většinou je k tomu fotodokumentace třeba z nějakého obchodního řetězce,” uvedla Šimůnková. V některých případech jde o nezletilé, v těchto případech hygienici řízení odkládají.

Velkou část práce hygienické stanice tvoří od loňského 1. března trasování. Kromě studentů či zaměstnanců úřadů se na něm podílejí téměř všichni odborní referenti, případně radové. O víkendech k telefonům usedají také provozní hygienické stanice či účetní.

V případě, že je mezi kontakty či nakaženými osoba se zdravotním postižením, je například nedoslýchavá, volají hygienici blízké osobě, která o ni pečuje. „Lidé, kteří mají problém s komunikací po telefonu, většinou dávají i na žádanky číslo na kontaktní osobu,” uvedla ředitelka.

Ne každý kontakt s nakaženým znamená nutně karanténu

Jednou z trasujících úřednic z krajského úřadu Ústeckého kraje je také referentka oddělení veřejných zakázek na odboru investic Alena Wurmová. Pomáhat začala v říjnu. Trasuje obden, každý druhý den se věnuje své práci. Do trasování se zapojila, protože chtěla pomoct hygienikům. Občas se podle svých slov setkává s tím, že někteří nakažení nahlásí kontakty lidí, s nimiž se viděli jen chvíli či s rouškami. „Starší lidi si okamžitě řeknou, byli jsme v kontaktu, ale to neznamená, že musí do karantény,” řekla Wurmová. Dodala, že záleží na délce kontaktu i na vzdálenosti mezi osobami.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám