Hlavní obsah

Ústavní činitelé na Hradě: Británie musí plnit závazky k EU až do roku 2020

Novinky, bja

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejvyšší ústavní činitelé na úterní schůzce na Pražském hradě jednali o zahraniční politice ČR a shodli se mimo jiné na tom, že Velká Británie, která odchází z EU, musí plnit své závazku k Unii až do roku 2020. Za nepřijatelný také považují osvobozující verdikt londýnského soudu v kauze ubitého Čecha. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dostal pověření, aby o tomto bodě jednal se svým britským protějškem Borisem Johnsonem.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zleva Lubomír Zaorálek, Milan Štěch, Miloš Zeman, Jan Hamáček, Bohuslav Sobotka a Martin Stropnický

Článek

Jednání na Hradě se zúčastnili všichni ústavní činitelé, tedy předsedové obou komor Parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček (oba ČSSD), prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na schůzce byli také přítomní ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Jedním z bodů úterního jednání na Hradě byl i brexit. „Prioritou našich jednání, která se povedou s Velkou Británií, bude, aby se ochránily zájmy našich občanů, kteří žijí ve Velké Británii. Jde nám o to, aby Británie garantovala, že ti, co žijí v Británii, mají důstojné podmínky a těší se zacházení, které odpovídá standardům a normám, které byly, jsou a měly by platit v Evropě,” uvedl Zaorálek s tím, že je nepřijatelné, aby se podmínky Čechů v Británii zhoršovaly. Dodal, že v Evropě žijí tři milióny Britů a ti také budou chtít, aby se s nimi zacházelo standardně a důstojně.

Ústavní představitelé se také shodli na tom, že je nutné zachovat dobré obchodní vztahy s Británií i po brexitu, ale zároveň že je důležité, aby Británie plnila své závazky vůči Evropské unii. Přispívat do rozpočtu EU je Spojené království zavázáno až do roku 2020.

Na pořadu dne byla také společná zahraniční a bezpečnostní politika. „Panovala shoda na tom, že by naší snahou v Evropě mělo být posilování obranných schopností v evropských zemích, ale také posilování politické vůle je nasadit,” uvedl Zaorálek. Podle něj by se nemělo pouze mluvit o EU Battlegroup, ale skutečně sestavit jednotky tvořené vojáky z různých evropský zemí, které by byly v případě potřeby schopné skutečně někde zasáhnout.

Zemanova cesta do USA

Probírala se i Zemanova cesta do Spojených států. Ta je podle Zaorálka potvrzená, ačkoli ještě není jasné, kdy přesně bude a není ani potvrzený program, což je prý dané lednovou změnou administrativy v USA. Zeman by na ní měl jednat o boji proti nárůstu terorismu a extremismu v současném světě.

Na cestě do USA by Zemana měl doprovázet i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš. Zájem zúčastnit se schůzky prý také vyjádřili ministr dopravy Dan Ťok a ministr obrany Stropnický (oba ANO). Zaorálek tato jména nepotvrdil. Dodal, že jejich cesta by měla smysl v případě, že by se jim podařilo dojednat si bilaterální setkání se svými protějšky a pokud by tam měli vlastní agendu. Ministr zahraniční věcí přiznal, že se nyní snaží o setkání se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem, aby se cesty také mohl zúčastnit.

Setkání ústavních činitelů na Hradě kvůli jednání o zahraniční politice probíhá zhruba každé tři měsíce. Svolává je prezident. Minulá schůzka se odehrála v listopadu a během ní ústavní činitelé podepsali, že akceptují jednotnou Čínu, a to včetně Tibetu. Vzhledem k tomu, že se vše odehrálo krátce po návštěvě tibetského vůdce dalajlámy v Česku, vyvolalo prohlášení velké kontroverze a kritiku nejen opozice, ale i koaličních partnerů.

Reklama

Výběr článků

Načítám