Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Účetnictví většiny církví je tabu

Dozvědět se, jak hospodaří církve a náboženské společnosti a jak nakládají s restitučními penězi, je někdy nadlidský úkol. Většina českých křesťanských církví, náboženských společností i katolických diecézí a všechny katolické řády a kongregace nezveřejňují své výroční zprávy nebo jen v omezeném znění. Z nich ale nelze nic o jejich ekonomickém životě vyčíst.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Účetnictví většiny církví je tabu

Církvím zákon sice nařizuje výroční zprávy zveřejňovat jen v případě jejich charit a diakonií a jejich organizací, které podnikají ve zdravotnictví a sociálních službách. Ale v roce 2014 zástupci církví po jednání s vládní ČSSD a ANO souhlasili s tím, že své účetní výsledovky zveřejňovat budou.

„Bylo odsouhlaseno, že se budou dělat výroční zprávy. S tím nemají diecéze problém. Otázkou zůstává, jak jsou zprávy dohledatelné a jakou mají kvalitu,“ řekl Právu plzeňský biskup a předseda ekonomicko-právní komise České biskupské konference Tomáš Holub.

Katolická církev jako celek od schválení restitučního zákona v roce 2012 pořádá každoročně tiskové konference, kde zveřejňuje výsledky hospodaření. Ale jen některá biskupství zveřejňují klasickou výroční zprávu s výkazem zisků a ztrát, rozvahou a zprávou auditora.

Jde o litoměřickou, plzeňskou a českobudějovickou diecézi. Bohatší biskupství, pražské, olomoucké či ostravsko-opavské, ve zprávách vystačí jen s hrubými čísly výnosů a nákladů.

„Snažíme se, aby naše zpráva obsahovala přehledným a srozumitelným způsobem informace o hospodaření diecéze,“ napsal mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda.

Ve výroční zprávě biskupství je ale řada důležitých čísel zamlčených nebo zmatených. Například mezi náklady je napsán i prodaný majetek nebo diecéze sice píše, že splátka z roční dvoumiliardové finanční restituční náhrady patří mezi významné příjmy, ale konkrétní částku nezmiňuje.

„Přístup k výročním zprávám se mění, ale v katolické církvi jdou věci postupně a je potřeba určitá trpělivost,“ hájí kolegy Holub, který byl vyjednavačem v komisi státu s církví, která s větší transparentností církví souhlasila.

Na řády nemají žádné páky

Podstatnou část navraceného majetku dostávají i katolické řády a kongregace. Miliardový majetek dostali zpět např. křížovníci s červenou hvězdou nebo maltézští rytíři. O tom, jak hospodaří, se ale nešíří a Česká biskupská konference (ČBK) s tím nic nenadělá. „Kongregace a řády podléhají přímo vatikánským úřadům, je ale pravdou, že se nechaly při vyjednávání o restitucích zastupovat předsedou ČBK,“ poznamenal Holub.

Z dalších 15 církví a náboženských společností, které přijaly finanční vyrovnání se státem, podrobné informace o svém hospodaření uveřejňuje na svém webu jen českobratrská církev evangelická.

O otevřenost se snaží apoštolská církev. „S cílem zvýšení transparentnosti a informovanosti o naší činnosti jsme pro rok 2018 zpracovali širší výroční zprávu, kde jsme uvedli i vybrané účetní informace – celkově to byl výrazný krok v rozsahu výroční zprávy,“ napsal Právu první zástupce biskupa Viktor Baláž.

Z výroční zprávy apoštolské církve pro rok 2018 je tak možné např. vyčíst, že z finanční náhrady dostala 37 milionů korun a že skoro polovinu získaly jednotlivé sbory a druhou polovinu dala církev do různých fondů na stavební či studijní účely.

Také Federace židovských obcí zveřejňuje hrubé hospodářské výsledky a část auditní zprávy. Ostatní křesťanské církve ale s odkazem, že jim to zákon nenařizuje, nezveřejňují nic. „Od roku 2013, kdy došlo k odluce církví od státu, a skončil tak státní dohled nad církvemi, již tuto povinnost nemáme. Proto již výroční zprávy nevydáváme,“ sdělila Právu Ester Brožová, mluvčí jednoty bratrské.

Senátoři ČSSD sice zákon, který by církvím zveřejňování výročních zpráv nařizoval, v roce 2014 připravili, ale nakonec spadl pod stůl. „Zákon neprošel. Církve porušily dohodu, kterou jsme měli, a spustily křik, že je to jejich omezení jako soukromoprávních subjektů. Když jsem už pak nebyla v Senátu, kolegové to stáhli. Myslím, že to byla chyba,“ řekla Právu poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková.

Ta v roce 2014 vedla expertní komisi, která v roce 2014 chtěla vyjednat s církvemi snížení 59miliardové restituční náhrady, ale nakonec dohodla pouze zveřejňování výročních zpráv.

Vláda ČSSD a ANO loni prosadila návrh KSČM na zdanění finančních náhrad církvím, ale to zrušil Ústavní soud. Je otázkou, zda se vláda neměla spíš snažit dotáhnout zákon o zveřejňování hospodaření, který měla s církvemi předjednaný.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků