Hlavní obsah
Divocí koně v rezervaci u Milovic. Foto: Radek Plavecký, Právo

Třetině divokých zvířat v rezervaci u Milovic hrozí utracení. Kvůli byrokracii

Kvůli administrativním průtahům a opětovnému odkladu rozšíření rezervace v bývalém vojenském prostoru u Milovic hrozí, že do konce srpna budou muset správci utratit nebo přesunout 31 kusů zvířat. V rezervaci žijí divocí koně, pratuři a zubři. V pátek o tom informovala ochranářská společnost Česká krajina. Kraj pochybení odmítá.

Divocí koně v rezervaci u Milovic. Foto: Radek Plavecký, Právo
Třetině divokých zvířat v rezervaci u Milovic hrozí utracení. Kvůli byrokracii

Ochranáři tvrdí, že za kritickou situaci mohou administrativní průtahy, neboť úředníci připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace již od ledna a ani přes opakované posunutí termínů nejsou dokumenty připraveny.

Pokud by se situaci nepodařilo vyřešit, musela by být stáda zredukována o 31 kusů, což je zhruba třetina stavu. Podle ochranářů by takovýto masakr neměl v posledních desetiletích obdoby.

Tele pratura v přírodní rezervaci u Milovic

Foto: Radek Plavecký, Právo

„Šlo by o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku od doby, kdy byly v roce 1975 v zoologické zahradě ve Dvoře Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezených Josefem Vágnerem z Afriky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Zmínil při tom případ, kdy komunistický režim nechal preventivně vybít tehdy největší žirafí stádo na světě chované v zajetí kvůli podezření na slintavku. Experti dnes tento krok hodnotí jako unáhlený.

O rozšíření rezervace se přitom rozhodlo již v roce 2016. Kraj ještě před vznikem rezervace slíbil poskytnout pozemky, které však v té době byly blokovány kvůli nájemním smlouvám. Po jejich vypořádání na konci loňského roku bylo dohodnuto rozšíření rezervace na plánovanou velikost. Na ni ostatně byla dimenzována i zakládací stáda zvířat, kterým stávající plocha již delší dobu nestačí.

Zubři v rezervaci u Benátek nad Jizerou

Foto: Radek Plavecký, Právo

„Včera jsme proto s žádostí o pomoc oslovili středočeskou hejtmanku a také všechny členy Rady Středočeského kraje. Věříme, že se rezervaci, která proslavila Českou republiku po celém světě, pokusí zachránit,“ uvedl Dostál.

Ochranáři se obrátili na politiky včetně premiéra a ministra životního prostředí. „V Česku je 145 lokalit, kterým by mohli velcí kopytníci pomoci. Nicméně příprava každé nové rezervace zatím trvala několik let. Bylo by na hranici zázraku, pokud by se nyní podařilo během několika týdnů zvířata na vhodné místo převézt,“ uvedl Dostál.

Kraj bude věc řešit v září

Podle náměstka hejtmanky Miloše Petery (ČSSD) byl spor o pozemky definitivně ukončen teprve před třemi měsíci. „Během těchto třech měsíců musel být zveřejněn záměr o pronájmu pozemků dle zákona o obcích a krajích,“ citovala Peteru ČTK s tím, že po projednání komisí dostanou radní návrh na jednání 2. září.

„Snažíme se také najít kompromis mezi usnesením komise majetku, která chtěla problém řešit až v novém roce, a umožnit rozšíření pastevních ploch pro koně hlavně v oblasti Benátek nad Jizerou,“ dodal Petera, podle něhož by měli ochranáři vypracovat regulační plán, aby bylo jasné, kolik zvířat bude v lokalitě žít.

Odborníci poukazují na to, že kvůli suchu je na pastvinách málo vegetace a navíc se zvířatům v minulých letech podařilo skokově snížit množství plevelných druhů trav. „To je zcela v pořádku, a právě k tomu podle plánu dochází. Jenomže podle původních příslibů měla mít zvířata již dávno k dispozici další plochy,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Letošní hříbata divokých koní narozená ve stádu ve středočeských Milovicích

Foto: Michal Köpping

Řešením podle něj není ani přikrmování zvířat. Kromě toho, že by při počtech kopytníků znamenalo značnou finanční zátěž, není možné především z dalších důvodů.

„Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na ,lepší‘ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Ty by se pak v rezervaci začaly šířit. Navíc by kvůli pravidelnému přikrmování ztratila respekt před člověkem, začala by si zvykat na kontakt s lidmi. Začala by se chovat nepřirozeně,“ připomněl Jirků s tím, že přikrmování by narušilo i ekosystém pastvin.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků