Hlavní obsah
Plánovaná dostavba Pražského okruhu. Foto: Mapy.cz, Novinky

Trasa Pražského okruhu se měnit nebude. Tranzit problém není, vzkazuje ministerstvo

Alternativní vedení severní části Pražského okruhu není ve hře, shodli se v úterý na konferenci v Senátu zástupci vedení Prahy, ministerstva dopravy a ŘSD. Dotčené městské části, které již desítky let stavbu blokují a žádají její posunutí do Středočeského kraje, mohou podávat připomínky na stavební úpravy. Trasa se však měnit nebude.

Plánovaná dostavba Pražského okruhu. Foto: Mapy.cz, Novinky
Trasa Pražského okruhu se měnit nebude. Tranzit problém není, vzkazuje ministerstvo

„Ideální situace to určitě není, ale myslím, že bychom tomu rozhodně nepomohli, kdybychom trasu posunuli tam, kde s tím nikdo dlouhodobě nepočítá. Zastavení této trasy je konec okruhu,“ uvedl Radek Mátl pověřený řízením ŘSD s tím, že posuny by s sebou nesly změny územního plánu s ohledem na cca 41 obcí a problém by se tak pouze posunul a veškerá dokumentace by se musela začít zpracovávat zcela nově.

„Je to stavba, kterou všichni chtějí, ale každý ji chce trochu jinde a trochu jinak. Každý by chtěl, aby byla dobře dostupná, ale aby o ní nevěděl,“ doplnil ho náměstek pro řízení z ministerstva dopravy Tomáš Čoček.

Plán už z roku 1999

Na vedení severní části okruhu navrženou trasou, která vychází z územního plánu již z roku 1999, se shodlo i současné vedení Prahy, ačkoliv ještě před volbami nebyli Piráti a Praha sobě definitivně o trasování přesvědčení.

„Je třeba si uvědomit, že za posledních 30 let se výrazně změnily podmínky na území mnoha obcí kolem Prahy, kde došlo a stále dochází k výraznému rozrůstání nové zástavby. Na území těchto obcí v rámci jejich dlouhodobého rozvoje se trasou okruhu přes jejich území neuvažuje s výjimkou těch, přes které dlouhodobě sledovaná trasa okruhu prochází,“ uvedl pro Novinky pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Na úterní konferenci ho zastoupil pražský zastupitel a předseda výboru pro dopravu Pavel Richter (TOP 09), který přítomným občanům požadujícím odpovědi na to, zda současná varianta je jedinou zvažovanou, jednoznačně odpověděl, že ano. „Řešení, aby nebyl nikdo dotčen, neexistuje. Tato varianta podle dosavadních analýz prostě vychází jako lepší,“ doplnil na debatě.

Tranzit je jen velmi malé procento toho, co městem projíždí
Tomáš Čoček, ministerstvo dopravy

Za změnu trasy dlouhodobě bojuje především uskupení Starostové pro okruh, kde kromě Suchdola i starostové Vinoře, Lysolají, Dolních Chaber, Ďáblic, Nebušic, Satalic, Veleně, Jenštejna, Podolanky, Radonic, Přezletic nebo Satalic upozorňují i na to, že koncept navržené trasy okruhu pochází už ze 60. let a od té doby výrazně narostla dopravní zátěž.

„Okruh by vedl skrz městskou část. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby naší městskou částí vedla komunikace, která má být součástí transevropské dálnice,“ sdělila Novinkám své výhrady radní Suchdola Gabriela Lněničková (Piráti) a členky uskupení Starostové pro okruh.

Tranzit tvoří jen třetina

Podle náměstka Čočka ale tranzit na okruhu tvoří jen menší část projíždějících aut. Mnohem častěji jde podle něj o kamiony, které zásobují Prahu a míří do hal na okraji velkoměsta nebo do měst ležících na spojnicích s okruhem. Výrazné procento tvoří i doprava osobních aut.

„Tranzit je jen velmi malé procento toho, co městem projíždí. I v Praze na magistrále je to například pod 10 procent, ostatní v Praze nebo v jejím okolí končí. To, co se kolem Prahy staví, bude primárně sloužit vnitrostátním vztahům,“ řekl na úterní debatě k Pražskému okruhu Čoček.

„Obecně se uvádí, že po okruhu maximálně mezistátně tranzituje u nákladní dopravy 20-30 procent, u osobní, což je většina zatížení okruhu pod 10 procent. Pro představu podle dat z mýtného systému je to na stávajícím okruhu na jihu města jen cca 1300 nákladních automobilů denně v součtu za oba směry“ dodává František Jemelka z tiskového oddělení resortu dopravy.

Pražský okruh má měřit 83 kilometrů a skládá se z 11 úseků, z nichž zbývá dostavět čtyři. V roce 2021 by měla být zahájena dostavba úseku 511 Běchovice – D1, který bude mít 12,5 kilometru a bude ve třech jízdních pruzích. Do konce roku 2019 by mělo být hotové územní rozhodnutí. Zbývá ještě práce na projektové dokumentaci, získání stavebního povolení a vykoupení všech potřebných pozemků.

Úseky v severní části 518 a 519 by se pak měly začít stavět v roce 2026. V současné době se v souvislosti se severní částí pracuje na získání kladného stanoviska EIA, které by stát rád dostal do roku 2021. Jako poslední byly v roce 2010 otevřeny tři úseky Vestec–Slivenec.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků