Článek
Bylo to 17. listopadu 1990, v den prvního výročí začátku sametové revoluce a byla to první návštěva úřadujícího amerického prezidenta na území Československa.
„Tehdy jsem cítil vůbec nejsilněji, jakou sílu má svoboda,“ poznamenal o pár let později Bush, kterého na Václavském náměstí přivítal stotisícový dav.
Vystoupení s tehdejším československým prezidentem Václavem Havlem ve městě, které se probouzelo z komunistické letargie, bylo vrcholem jeho pobytu. Atmosféra byla uvolněná, politici se zdravili s lidmi, z pódia hrála hudba. Bush s manželkou Barbarou zde předal repliku Zvonu svobody.
Prezident USA, který byl v úřadu v letech 1989 až 1993, měl nabitý program. Kromě jednání s Havlem se sešel s premiérem Mariánem Čalfou, předsedou parlamentu Alexandrem Dubčekem i kardinálem Františkem Tomáškem. Přednesl projev ve Federálním shromáždění. Výměnou nóty vstoupila také v platnost dohoda o vzájemných obchodních vztazích a jen několik dní před návštěvou Bush podepsal poskytnutí doložky nejvyšších výhod Československu.
Návštěva prezidenta (otce George Bushe mladšího, jednoho z dalších šéfů Bílého domu) byla součástí cesty, která se nesla ve znamení blížící se války v Perském zálivu. Jejím cílem bylo upevnění mezinárodní koalice a získání podpory pro možný zásah proti Iráku. Bush se zastavil také v Německu, Francii, Egyptě a Saúdské Arábii.
Na zprávu o úmrtí prezidenta Bushe reagovala řada politiků po celém světě včetně stávající hlavy USA Donalda Trumpa nebo exprezidenta Baracka Obamy.
Trump Bushe ocenil jako muže oddaného zemi i své manželce. „Jeho odkaz žije dál,“ uvedl v prohlášení. Obama poznamenal, že Amerika ztratila patriota a pokorného služebníka. „Naše srdce jsou dnes těžká, ale jsou také naplněna vděčností,“ reagoval.
Ohlasy zaznívají i od českých politiků. „George Bush prokázal svou statečnost ve 2. světové válce a prokazoval ji i po celou jeho politickou kariéru. Nebál se rozhodnutí, která nebyla vždy populární, přesto byla potřebná. Byl velkým politikem a státníkem. Čest jeho památce,” uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.
Vždy budu vděčně vzpomínat na státníky, kteří významně přispěli k ukončení studené války a k návratu svobody do naší země. George Bush st. k nim patřil. Čest jeho památce! https://t.co/8UYmxW7GsY
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 1. prosince 2018
„Vždy budu vděčně vzpomínat na státníky, kteří významně přispěli k ukončení studené války a k návratu svobody do naší země. George Bush st. k nim patřil. Čest jeho památce!“ podotkl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Návštěvy prezidentů USA
V Československu se po druhé světové válce objevilo několik budoucích či bývalých amerických prezidentů, žádný z nich ale nebyl zrovna ve funkci. Richard Nixon přijel dokonce čtyřikrát. Poprvé v roce 1967, dva roky předtím, než se stal prezidentem, pak v roce 1982 poté, co už rezignoval, a Prahu navštívil také v letech 1989 a 1993. Rovněž Jimmy Carter měl už v roce 1993 po konci volebního období. Dwight Eisenhower zde byl ještě jako vojenský velitel v říjnu 1945.
Bushe staršího (do Česka přijel i jako exprezident v roce 1999, aby oslavil desáté výročí pádu komunismu a převzal Řád bílého lva) následoval Bill Clinton. Ten v roce 1994 přivezl pozvání pro bývalé země Varšavské smlouvy k jednání o členství v NATO. Návštěvu si jako jeden z mála státníků užil i neformálně - s Havlem zašel do pivnice a v jazzovém klubu zahrál na saxofon. V Praze Clinton nebyl poprvé, zastavil se zde u známého na studentské cestě po Evropě v roce 1970. Jako bývalý prezident přijel ještě v letech 2001 a 2005.
Americký prezident George Herbert Walker Bush s replikou Zvonu svobody z Filadelfie,kterou přivezl jako dar československému lidu při své návštěvě Československa v listopadu 1990. Snímek z Václavského náměstí.
Clintonův nástupce George Bush mladší se do Prahy vypravil v roce 2002 na summit NATO. O pět let později zde lobboval za americkou protiraketovou obranu a slíbil zrušení víz. Prezident Barack Obama přicestoval v roce 2009 na summit EU-USA, na Hradčanském náměstí také vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní. Do české metropole zavítal i v roce 2010, s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem tady podepsali smlouvu o omezení jaderných arzenálů.
Před pádem totalitního režimu jezdili do Československa hlavně vůdcové spřátelených zemí. Pozornost vzbudila například návštěva generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova, který přicestoval v roce 1987, v atmosféře začínající perestrojky a politiky takzvané glasnosti. Legendárním se ale stal pobyt francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, který v roce 1988 na velvyslanectví uspořádal snídani, na níž pozval osm předních disidentů.