Hlavní obsah
Levý tunel zůstane suchý, do pravého už proudí náhonem voda z řeky Klabavy. Foto: Ivan Blažek, Právo

Tajemný tunel u Ejpovic se mění na elektrárnu

Unikátní využití pro unikátní stavbu. V dlouhém tunelu, kterým kdysi obtékala řeka Klabava lom na železnou rudu u Ejpovic nedaleko Plzně, vyrůstá vodní elektrárna.

Levý tunel zůstane suchý, do pravého už proudí náhonem voda z řeky Klabavy. Foto: Ivan Blažek, Právo
Tajemný tunel u Ejpovic se mění na elektrárnu

„Dílo je těsně před dokončením, na podzim bychom jej rádi uvedli do provozu,“ řekl Právu Karel Kraml, jednatel společnosti Stream, která za projektem stojí. Betonové tunely jsou dva, každý je dlouhý přes 1,5 kilometru a v pohodě by jimi projel náklaďák – na výšku mají šest metrů, na šířku čtyři. Jako říční „obchvat“ zmíněného lomu fungovaly od roku 1957 do konce šedesátých let – pak se vytěžený prostor proměnil ve čtyřicetihektarové jezero a tunely vyschly. To už teď platí jen částečně, levý je dál bez vody a slouží jako zimoviště netopýrů, zato do pravého opět proudí náhonem voda od nového jezu na Klabavě.

„Pravý tunel bude úplně zaplavený,“ vysvětlil Kraml. Sedmnáctimetrový spád bude roztáčet Kaplanovu turbínu o výkonu 320 kilowattů. Počítá se s tím, že elektrárna, která investora vyjde na zhruba 28 milionů korun, ročně vyrobí jednu gigawatthodinu elektrické energie.

Šance pro jezero

Zařízení by mělo přinést ještě jeden zásadní efekt. Snížení přítoku do jezera má vést k jeho vyčištění. Kdysi průzračná, až čtyřicet metrů hluboká nádrž – dokonce zde byla dlouhá léta umístěná potápěčská stanice a dodnes slouží k rekreaci – má už řadu let problém se sinicemi. Čím méně vody do Ejpovic poteče, tím méně fosforu a tím méně sinic.

„Když bude přítok do padesáti vteřinových litrů, jejich růst se nerozběhne,“ vysvětlil hydrobiolog Jindřich Duras. Jenže provozovatel elektrárny musí na základě rozhodnutí příslušného úřadu do jezera pouštět minimálně čtyři sta litrů za sekundu, tedy téměř desetkrát tolik, přes přepad tamního jezu musejí jít alespoň čtyři centimetry vody.

Miloň Kučera, ředitel plzeňského Povodí Vltavy, uvedl: „Koryto mezi nátokem do jezera a pod ním k vyústění tunelu nemůže zůstat bez života, musí tam protékat zákonem stanovené množství vody.“

Železem proti fosforu

Podle Durase ale řešení existuje. „Na přítoku se dá osadit zařízení na dávkování síranu železitého, což je nejlacinější varianta, jak srazit obsah fosforu,“ navrhl.
„Má to smysl, efekt by se projevil brzy. Výrazně se zvýší průhlednost vody, sinice během několika let zmizí.“

Michal Bíman, který figuruje jak ve firmě vlastnící tunely, tak ve společnosti provozující golfové hřiště v Dýšině kousek od jezera, nevyloučil případnou investici do uvedené technologie. „Rádi bychom se na kvalitu vody v jezeře zaměřili, je to technicky realizovatelné, ale je to zatím otevřená otázka – jezero slouží celému regionu a mělo by se to tedy řešit na regionální úrovni,“ informoval Bíman.

Záměr zprovoznit elektrárnu v ejpovickém vodním tunelu se datuje už od poloviny minulého desetiletí, projektanti se museli mimo jiné vypořádat s požadavky ochránců přírody.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků