Hlavní obsah
Vrtulník MI-171Š české armády Foto: Jan Handrejch, Právo

Sovětské zbraně v Česku skončí až v roce 2035

Už 20 let od vstupu do NATO se česká armáda snaží zbavit sovětské techniky a vyměnit ji za modernější ze západních spojeneckých zemí. Zatím se jí to zcela podařilo jen u stíhacího letectva pronájmem gripenů. Pozemní a raketové vojsko se modernizuje jen ztuha a často musí vojáci používat techniku starší – jakou jsou auta UAZ nebo rakety Strela –, než jsou oni sami.

Vrtulník MI-171Š české armády Foto: Jan Handrejch, Právo
Sovětské zbraně v Česku skončí až v roce 2035

Definitivní konec sovětské, respektive ruské výzbroje armáda předpokládá ale až v roce 2035, a to hlavně u vrtulníků. „Transportní vrtulníky Mi-171Š, celkem má armáda 15 kusů, ve výzbroji zůstanou a armáda s nimi počítá až k horizontu roku 2035,“ řekl Právu Petr Sýkora z ministerstva obrany.

Stroje armáda získala v rámci deblokace ruského dluhu a podařilo se jí s pomocí USA stroje modernizovat, aby byly kompatibilní s alianční technikou. Naopak provoz deseti bitevních vrtulníků Mi-24/35, které byly také součástí splátky dluhu a do jejichž generálních oprav ministerstvo v posledních letech nalilo 800 milionů korun, by měl skončit už za pět let. Do té doby by je měly nahradit americké stroje, které v současné době ministerstvo vybírá.

Základní podstatou je potřeba vymanit se ze závislosti na Ruské federaci v oblasti vojenské techniky
mluvčí armády Magdalena Dvořáková

Dosud nikdo přezbrojení ze sovětské na západní techniku nerozporoval. Teprve přímý nákup amerických vrtulníků vzbudil kritiku. Předseda KSČM Vojtěch Filip před pár dny řekl, že se mu příčí nakupovat předražené stroje z USA, když máme kvalitní ruské helikoptéry.

„Jak Mi-171, tak i Mi-24/35 mohou sloužit dlouhá léta a není důvod utrácet za nové. Pokud chceme větší kompatibilitu s NATO, té mohou naši vojáci dosáhnout zástavbou jiného zařízení, optiky a vysílaček,“ argumentoval Filip. Dodal, že ruské stroje používá i americká armáda v Afghánistánu a Iráku a např. Maďarsko stroje modernizovalo a dál počítá s tím, že Mi-24/35 bude provozovat dál.

Podle náměstka ministra obrany Jakuba Landovského je přezbrojení na západní nebo českou techniku nutné z politických i ryze praktických důvodů a také nás k tomu nabádá NATO. „Odklon od ruské techniky je dán hlavně agresivním postojem Ruska vůči Alianci, které jsme členem, a také snahou o nejlepší působení se spojenci na cvičeních a misích a unifikaci logistiky a munice,“ řekl Právu Landovský.

Generální štáb zbavování ruské techniky hájí strategickými i vojenskými zájmy Česka.

Chybí vybavení i munice

„Základní podstatou je potřeba vymanit se ze závislosti na Ruské federaci v oblasti vojenské techniky a zahájení ‚westernizace‘ vrtulníkového letectva,“ řekla Právu mluvčí armády Magdalena Dvořáková.

Problémem jsou např. dlouhé dodávky náhradních dílů. Státní podnik LOM Praha, který ruské stroje pro armádu opravuje, dlouhodobě říká, že průměrná dodací doba z Ruska je okolo jednoho roku.

Podle vojáků mají bitevní vrtulníky zastaralé technické vybavení. „Systém výzbroje vrtulníků nemá schopnost samostatného vyhledávání cílů. Chybí integrace obrazu z infračervených a televizních senzorů do systému výzbroje,“ podotkla Dvořáková. Dodala, že některá munice pro tento vrtulník se již nevyrábí. Slabá je i ochrana vrtulníků, podle Dvořákové chybí např. ochrana proti laseru a radarem naváděným raketám.

Letecký expert Tomáš Soušek Právu řekl, že ruské vrtulníky jsou robustní, jednoduché na opravu a vydrží horší podmínky, ale v případě Mi-24/35 by podle něj modernizace nestála za to, i když by to bylo možné.

„Když to zvládli u Mi-171, tak by to bylo jistě možné i u těchto vrtulníků, ale vzhledem k tomu, že se do vybavení vrtulníků nikdy neinvestovalo, tak náklady na modernizaci by byly neúměrné tomu, jak dlouho by poté mohly vrtulníky létat,“ poznamenal Soušek.

Radary, obrněnce a auta UAZ slouží už půl století
Ministerstvo obrany připravuje nebo finišuje nákupy techniky, která by měla nahradit sovětské stroje. Modernizace vyjde skoro až na stovku miliard korun.
BVP-2
Bojová vozidla pěchoty slouží českým vojákům už od 70. let. Armáda jich má okolo dvou set. Výběrové řízení na jejich náhradu by mohlo skončit do konce tohoto roku. Obrana chce za 210 vozů zaplatit rekordní sumu 53 miliard korun.
Radary P-37 a výškoměry PRV-17 
Také sovětské přehledové radary používá skoro půl století. A o jejich obměně armáda mluví už skoro deset let. Ministerstvo chce letos podepsat smlouvu s izraelskou firmou Elta na dodávku radarů ELM-2084, které slouží v systému Iron Dome chránící židovský stát před arabskými raketami. Osm radarů by mělo stát 3,6 miliardy korun.
Jak-40 
Armáda má dva tyto proudové letouny z 80. let minulého století. Fungují ve vládní letce, ale roky už příliš nelétají. Jejich životnost skončí už příští rok. Ministerstvo chystá nakoupit jako náhradu dva nové letouny Casa C-295 zhruba za 2,7 miliardy korun. Letouny by vojáci mohli dostat už v letech 2020 a 2021.
Vrtulníky řady Mi 
Armáda má okolo 40 vrtulníků, z toho je okolo 30 vrtulníků sovětské a ruské výroby řady Mi. Okolo dvaceti je transportních Mi-8, Mi-17 a Mi-171š. Tyto vrtulníky patří mezi nejrozšířenější na světě a armáda se jich nebude zbavovat a 15 strojů Mi-171š chce provozovat až do roku 2035.
Deset bitevních vrtulníků Mi-24 chce uzemnit v roce 2025. Do té doby by mělo letectvo získat 12 nových vrtulníků z USA za 12 až 14 miliard korun. Ve hře je 12 helikoptér Black Hawk nebo osm vrtulníků Venom a čtyři bitevní stroje Viper.
Raketomety Strela S-10 a 2K12 KUB 
České raketové vojsko sídlící ve Strakonicích je jen stínem jednotek z dob Československa. Ve výzbroji má čtyřicet let staré raketové komplety Strela S-10. Ty armáda v současnosti vyřazuje z výzbroje. Za 16 kusů Strel by měla přijít náhrada v podobě 16 švédských přenosných systémů RBS-70NG za 1,3 miliardy korun.
Dále vojáci chtějí vyměnit raketomety 2K12 KUB, které byly do výzbroje zavedeny v roce 1975 a ve válce v Jugoslávii si vysloužily přezdívku „tři prsty smrti“. Nové raketomety typu SHORAD by měly vyjít až na 10 miliard korun.
Automobily UAZ a chemické vozy BRDM 
Obrana chce letos odstartovat náhradu sovětských vozů UAZ 469, které také jezdí v české armádě už půl století a jichž má armáda okolo 600 kusů. Chce nakoupit 1200 nových terénních aut za dvě miliardy korun.
Také chemické vojsko čeká modernizace, za chemické vozy BRDM a UAZ-469RCHZ by měly získat 80 chemických vozů na podvozcích Iveco za 5,1 miliardy korun.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků