Hlavní obsah

Soud snížil komunistům stotisícovou pokutu za to, že nepřišli na jednání

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ústavní soud snížil stotisícovou pokutu, kterou koncem listopadu uložil skupině levicových zákonodárců, na 41 tisíc korun. Na každého poslance KSČM tak připadá tisícikoruna. Stranické zákonodárce doplněné o několik sociálních demokratů potrestal za to, že se jejich zástupce nezúčastnil veřejného jednání o vládním reformním balíčku. Konalo se právě kvůli komunistům, kteří trvali na veřejném rokování.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Soudci Ústavního soudu v čele s předsedou Pavlem Rychetským na jednání o zrušení 14 reformních norem

Článek

Pokud by se veřejné projednávání nekonalo, mohl soud rozhodnout mnohem dříve než v listopadu.

Ústavní soud snížením odpověděl na žádost komunistů, kteří chtěli úplné prominutí pořádkové pokuty. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil administrativní chybu, kvůli níž se jednání nezúčastnil nikdo z jeho spolustraníků. "Toto však nebylo motivováno záměrem snižovat důstojnost soudní moci ani vedeno snahou o průtahy v řízení," stálo v žádosti o prominutí.

Filip uvedl, že se sám k soudu dostavit nemohl, neboť byl předvolán k jinému jednání jako svědek. Ústavní soud ale rozhodl, že to nelze považovat za plnohodnotnou omluvu. "Kterýkoliv z 41 členů skupiny poslanců mohl tohoto vedlejšího účastníka zastoupit, anebo se tento vedlejší účastník mohl jednání zúčastnit prostřednictvím advokáta," stojí v usnesení.

Soud však zároveň uznal, že již není nutné trvat na pokutě v maximální možné výši. Rozhodl proto o jejím snížení o více než polovinu částky. Na každého poslance tak teoreticky vychází tisícikoruna.

Žádost sice podepsalo i několik sociálních demokratů, tato strana ale pokutu platit nemusí, protože oficiálně stížnost zaslali komunisté. Podepsaní sociálně demokratičtí poslanci se už dříve s KSČM dohodli, že se na celkové pokutě podílet nemusejí.

Levicoví poslanci a senátoři žádali zrušení vládních reformních zákonů. Soudci nakonec provedli v balíčku několik škrtů, ale jako celek jej nechali v platnosti. Zrušili například povinnou veřejnou službu pro nezaměstnané nebo přeregistraci nestátních zdravotnických zařízení.

Reklama

Výběr článků

Načítám