Článek
Vládní volební novela reaguje především na problémy, které se objevily při sčítání přednostních hlasů v loňských sněmovních volbách, a přináší i některé další změny. Novela nyní poputuje do Senátu, nicméně v nejbližších komunálních a senátních volbách, které se konají v říjnu, případně schválené změny ještě platit nebudou.
Členové okrskových volebních komisí budou podle novely muset mít povinné školení, aby se snížila chybovost při sčítání hlasů. Za neúčast na školení může hrozit snížení odměny až o třetinu. Předseda a zapisovatel komise nyní dostávají za jedny volby kolem 2000 korun, řadoví členové 1300 korun. Ministerstvo vnitra počítá s navýšením odměn až o desetinu.
Oboustranné jen u komunálních voleb
Komisaři zároveň podle návrhu v novele nesmí být pryč déle než dvě hodiny. V takovém případě by o práci v komisi přišli. Dosavadní lhůta je tříhodinová. Sankce se nelíbí krajům a obcím. Kritiku vzbudila i zaváděná povinnost označovat členy komise jmenovkami s uvedením, kdo je nominoval. Vnitro tím podle předlohy reagovalo na připomínky pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Novela počítá rovněž s tím, že volební lístky by měly být v budoucnu vytištěny pro poslanecké a krajské volby jen jednostranně. Oboustranné by s ohledem na počet kandidátů měly zůstat jen lístky pro komunální volby.
Místopředseda Sněmovny Vojtech Pikal (Piráti) prosadil, aby se místní a krajská referenda konala souběžně s volbami ve stejnou dobu i ve stejných místnostech. Výsledky referenda by pak zjišťovali volební komisaři. Podle Pirátů tím obce a kraje ušetří. Navíc by se tím mohla zvýšit účast v referendech a tím i šance, že jejich výsledek bude pro zastupitelstva závazný.
Přijaty naopak nebyly opoziční návrhy
Do novely volebního zákona se nakonec nepodařilo prosadit návrhy lidovců na úpravu způsobu přepočtu hlasů na poslanecké mandáty.
„Měli jsme možnost se vypořádat s dědictvím opoziční smlouvy a narovnat volební systém. Zachovali jsme stávající stav a volební systém, který dělá z voličů, kteří volí menší strany, voliče druhé kategorie,” posteskl si po výsledcích hlasování předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.
Systém totiž například při posledních sněmovních volbách ukázal, že přepočet ze získaných procent na jednotlivý mandát znamená, že vítězi voleb (hnutí ANO) na jedno křeslo poslance stačilo 19 tisíc hlasů, zatímco poslední (hnutí STAN) musel na jedno křeslo sesbírat až 43 tisíc hlasů.
Menší strany nyní tento systém z let opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD kritizují a chtěli změny. „Každý, kdo je velký, si myslí, že to bude trvat navždy. Tak, jak si to myslela ODS a ČSSD,” dodal Bartošek.
Neprošel ani návrh na snížení zisku procent pro vstup koalice do Sněmovny. Dnes je třeba 10 procent, lidovci chtěli, aby došlo ke snížení na 7 procent. Piráti zase prosazovali, aby se hranice samotného vstupu politické strany do Sněmovny snížila z 5 na 4 procenta.
D´Hondtova metoda
Výrazný nepoměr vzniká kvůli metodě, kterou se v Česku přepočítávají hlasy. „Používání D´Hondtova dělitele v kombinaci s velikostí volebních obvodů, které jsou v ČR, vede k tomu, že vzniká poměrně významná bonifikace pro vítěze voleb,” vysvětlil Novinkám krátce po volbách politolog z CEVRO institutu Ladislav Mrklas.
„Pokud je výsledek takový, že je velký rozdíl mezi tím, kdo vyhraje, a tím, kdo je druhý, tak se ten systém chová tak, že o to výrazněji napomáhá vítězi,” dodal.
Což je právě i loňský případ. Hnutí ANO totiž vyhrálo s velkým náskokem (29,64 %), zatímco v pořadí druhá ODS dostala 11,32 procenta. [celá zpráva]