Hlavní obsah
Poslanec za TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek Foto: Petr Horník, Právo

Rekordní miliardy do výzkumu? Styďte se, dáváte míň než já, tepe vládu Kalousek

Styďte se, na vědu a výzkum dáváte míň peněz než já během krizového roku 2012, pustil se do vlády exministr financí a předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Vláda se totiž chlubí tím, že na oblast pro rok 2020 vydá rekordních 47,6 miliard. V celých číslech je to opravdu nejvíc, ale v přepočtu na HDP to je méně než v krizových letech.

Poslanec za TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek Foto: Petr Horník, Právo
Rekordní miliardy do výzkumu? Styďte se, dáváte míň než já, tepe vládu Kalousek

„Budujeme sebevědomý stát, a ten musí být založen na znalostech. Proto rekordně investujeme do vědy,” pochvaluje si ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček finance pro vědu a výzkum.

Na ty se pro rok 2020 vlády chystá dát 37 miliard z národního rozpočtu a s dalšími 10,6 miliardami počítá z evropských zdrojů.

Výdaje na vědu, výzkum a inovace

Foto: Martin Havelka, Novinky

„Potvrzujeme tím to, co je prioritou této vlády. Tedy podpora vědy a výzkumu, kterou postupně navyšujeme,” oznamoval Havlíček v srpnu po jednání o rozpočtu s ministryní Schillerovou.

Kalousek: Dáváte míň než já

Podle Kalouska se ale o žádnou rekordní částku nejedná a potvrzují to i ekonomové. Na základě procentuálního přepočtu na HDP se totiž například i v krizovém roce 2012 dávalo na vědu a výzkum víc peněz. To dokládá i graf z dat ministerstva financí.

Výdaje na vědu, výzkum a inovace v % HDP

Foto: Martin Havelka, Novinky

„Pane ministře, v roce 2012 jsem se trápil, že na vědu a výzkum dáváme ze státního rozpočtu pouhých 0,96% HDP. Byla ale krize, na víc nebylo. Po šesti letech růstu rozpočtujete na příští rok 0,81% HDP, letos je to 0,75% HDP. Na vašem místě bych se místo vytahování spíš styděl,” nešetří Havlíčka Kalousek.

Argumentace přepočtem na HDP ale podle Havlíčka není správná a nestačí. „Nemůžeme to takto přepočítávat. Podstatné číslo vůči HDP je tzv. sdružený koeficient, který dává dohromady celkové číslo, kolik v ČR prošlo do investic, kde jsou i peníze od podnikatelů,” vysvětluje Novinkám ministr Havlíček a dodává, že jde o částku kolem 90 miliard korun.

Zároveň upozorňuje i na to, že peníze do oblasti vědy a výzkumu se posledních několik let stejně nedaří vyčerpat, protože je „trh neschroustne”, a není tak nutné je navyšovat.

Ekonom Lukáš Kovanda ale uvádí, že přepočet na HDP je běžným ukazatelem a vláda podle něj nižšími penězi na vědu ukazuje, že to není její priorita, jak tvrdí.

„Je to běžný ukazatel i ve statistikách OECD. To, že se kouzlí s různými ukazateli je možné, ale k poměru HDP výdaje na výzkum i investice klesají a nedaří se držet krok s růstem ekonomiky. Je vidět, že to není skutečná vládní priorita,” doplnil Kovanda.

Schillerová: K poklesu nedochází

Podle Schillerové je důležité sledovat především národní zdroje, kde podle ní k poklesu nedochází.

„Evropská část prostředků na vědu a výzkum je přirozeně svázána fázemi programových období, a to jak dočerpáváním těch končících, rozjezdem nových, ale také celkovou velikostí alokací pro ČR. Podpora z národních zdrojů je v absolutních číslech na rekordní úrovni a v poměru k HDP zůstává stabilní. K žádnému poklesu nedochází,” uvedla Novinkám.

Kalousek upozorňuje i na celkový trend vlády, která dává víc peněz na zákonem stanovené výdaje a na investice a výzkum méně.

„Mandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy a investice a výdaje na vědu rostou pomaleji než příjmy. To je cesta do zaostalosti a je to obrovské riziko vůči ochlazení ekonomiky, které je na obzoru,” doplnil Novinkám Kalousek.

Schillerová se brání tím, že nejde jen o částky, ale primárně o efektivní využití peněz. „Pro tuto vládu je důležitá nejen kvantita, ale i kvalita podpořených projektů, a to považuji za zásadní argument. Protože podpora vědy, která zůstane jen na papíře, ještě žádný technologický pokrok ani nový nápad nepřinesla,” dodala ministryně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků