Hlavní obsah

Rath má smůlu, odposlechy platí, rozhodl Nejvyšší soud

Pražský Vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných, když zrušil verdikt nad jedenácti obžalovanými v čele s Davidem Rathem s odkazem na nepřípustnost odposlechů, které byly jedním z hlavních důkazů proti obžalovaným. Ve středu tak rozhodl Nejvyšší soud (NS), když vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Předseda senátu Vladimír Veselý ale jedním dechem upozornil na to, že soud se nijak nezabýval otázkou viny bývalého hejtmana.

Rath má smůlu, odposlechy platí, rozhodl Nejvyšší soud

Soudci Vladimír Veselý, Ivo Kouřil a Jan Engelmann upozornili na to, že odposlechy se už dříve mnohokrát zabývaly jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud. Oba přitom podle senátu jasně vymezily pravidla, ve kterých by se měli vyšetřovatelé, státní zástupci i soudci při povolování odposlechů pohybovat.

„Odposlech je dovoleným zásahem. Nadměrná formalizace při povolování odposlechů by mohla znemožnit dosažení cílů trestního řízení,“ uvedl Veselý s odkazem na starší judikaturu.

„Bylo dáno důvodné podezření na sofistikovanou trestnou činnost, pachatelé jednali v utajení, jejich jednání mělo mít zdání legálnosti, měli používat cizí telefony. Určující je, že okolnosti případu dostatečně ospravedlňují nařízení odposlechu, a to zejména vzhledem k charakteru trestné činnosti. Navíc tato činnost byla teprve v běhu. Soudkyně přezkoumala návrh k odposlechu, evidentně se seznámila s podklady a rozhodla, že bez odposlechů by zřejmě nešlo dosáhnout sledovaného účelu,“ konstatoval Veselý.

David Rath

Foto: Václav Šálek, ČTK

„Daný příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné,“ měli jasno soudci NS.

Podle názoru NS by tak Krajský soud v Praze mohl znovu s odposlechy pracovat. Vrchní soud přitom odposlechy označil za nezákonné, a tedy nepoužitelné.

Rath dostal 8,5 roku

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší.

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

Pelikán: Jinak než přes odposlechy to nešlo

Proti tomu okamžitě podal stížnost ministr Pelikán. „Podezřelí jednali konspirativně, znali se navzájem, mají vysokou inteligenci a rozhodně nelze předpokládat, že by jejich trestnou činnost bylo možno dokumentovat jinými možnostmi,“ obhajoval pořízení rozsáhlých odposlechů ministr ve svém podání. „Nešlo o snadno a běžnými prostředky odhalitelnou kriminalitu,“ upozornil.

Podle stížnosti bylo možno podezření, že se na hejtmanství děje v souvislosti se zakázkami něco podivného, prokázat právě bez nařízení odposlechů jen stěží.

„Představa, že by šlo informace získat i jinak, je nesmyslná. Svědky nezákonného jednání tam byli jen sami podezřelí. Měli také velkou znalost policejních operativních metod. Použité prostředky lze proto považovat za odůvodněné, a nikoli za akt svévole,“ upozornil ministr.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků