Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: ČTK/AP

Pusťte slepice z klecí, volá 580 tisíc Evropanů

Snaha ochránců zakázat chov hospodářských zvířat v klecích, hlavně slepic a králíků, má mezi občany EU podporu. Na peticích takovou legislativní změnu podpořilo zatím 580 tisíc lidí.

Ilustrační foto Foto: ČTK/AP
Pusťte slepice z klecí, volá 580 tisíc Evropanů

I když v EU žije kolem půl miliardy lidí, aby se návrhem zabývala Evropská komise, stačí nasbírat do září milion podpisů. To se podle mluvčího Obrazu – obránců zvířat Pavla Buršíka zcela jistě podaří.

Proti návrhu však zůstávají chovatelé zvířat. Změna podle nich zvýší ceny masa a některé chovy zlikviduje. Odmítají také názor, že v klecích všechna zvířata trpí. Například králíkům takový chov prý vyhovuje.

Chov v klecích je stejně jako jinde ve světě i v Evropské unii rozšířený. Na jejím území se tak chová podle informací ochranářů asi 120 milionů králíků, 290 milionů nosnic, 13 milionů prasnic, 45 milionů hus a kachen a 142 milionů křepelek.
Naděje na „lepší“ život svitla v ČR zatím jen slepicím. Většina velkých prodejců potravin v Česku už totiž kývla ochranářům zvířat na to, že nejpozději v roce 2025 vyřadí z prodeje tzv. klecová vejce. Tím tlačí na drůbežáře, aby své chovy přesunuli z klecí do voliér a na podestýlku.

Aktivisté sdružení pod Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství) však chtějí z klecí dostat i všechna ostatní hospodářská zvířata. Jejich iniciativu „Konec doby klecové“ podpořilo 580 tisíc občanů EU, kteří se podepsali na petice a uvedli na ně i své osobní údaje. Sběr podpisů bude pokračovat do konce léta. Až iniciativu podpoří milion občanů, bude se věcí zabývat Evropská komise.

Toman chce vědět, kolik to bude stát

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) snahu aktivistů neodmítá. „Když to bude celoevropské opatření, tak ano, ale musíme si spočítat, kolik to bude stát, co se bude produkovat a musíme zabezpečit zvířatům odpovídající životní podmínky,“ řekl Právu.

Chovatel jatečních králíků z farmy Litovany Jiří Kočár ml. ale s iniciativou nesouhlasí. Dopadla by prý nejen na velkofarmy, ale i na menší živnostníky. „Dopadne to potom jako v Rakousku, kde si zákaz klecí ochranáři prosadili a zlikvidovali tím celý chov králíků. Ti se tam začali dovážet,“ dodal.

Když s chovem králíků sám začínal, zkoušel pro chov různé alternativy. Ke klecím se však vrátil jako k nejlepšímu řešení, a to především kvůli hygieně. „Králík je šlechtěný na to, aby mu klec nevadila. I packy má zespodu ochlupené tak, že ho nic netlačí. Králík je velmi stresové zvíře, pokud ho chováte ve špatných podmínkách, tak uhyne,“ popsal Právu.

„Naše farma si drží kvalitu. I u staženého králíka poznáte, jestli byl chovaný ve špatných podmínkách. Králík z velkofarmy, které podávají zvířatům antibiotika, váží často jen kolem 1,2 kilogramu. V takových farmách se nedaří chovat králíky dost dlouho, a tak jdou brzy na porážku,“ vysvětlil Kočár.

Podle něj záleží na tom, jak klec vypadá, z čeho je vyrobená, jak se o zvíře chovatel stará a čím jej krmí. Podobně hovořil i chovatel moravských modrých králíků Jaroslav Talacko.

V klecích se podle informací ochranářů zvířat chová asi 99 procent všech evropských králíků. Většina z nich je prý poražena už po 80 dnech života. Podle aktivistů klec pro králíka znamená utrpení.

„Klecové chovy jsou zbytečně kruté“

„Malé holé drátěné klece jim způsobují zranění tlapek a stres. Stísněný prostor jim brání v přirozeném chování, nemohou skákat, panáčkovat, ležet na boku ani se ukrýt. Některé klece jsou příliš nízké a králíci se nemohou ani vzpřímeně posadit,“ upozorňují ochranáři na stránkách Konec doby klecové.

Běžně se prý stává, že zvířata hynou na infekce a nemoci, které se kvůli vysokému obsahu čpavku z výkalů v klecích šíří. „Králíkům se podává velké množství antibiotik (5 až 7krát více než v chovech prasat či drůbeže), což značně přispívá ke vzniku antimikrobiální rezistence, která způsobuje neúčinnost antibiotik nutných pro léčení nemocí u lidí,“ tvrdí ochranáři zvířat. Stejně tak bojují proti klecovému chovu prasnic.

Ochránce podporují lídr eurokandidátky TOP 09 Jiří Pospíšil i lídr ČSSD Pavel Poc.

„Klecové chovy jsou zbytečně kruté a jsou nahraditelné jinými systémy chovu ve všech případech, na které se iniciativa vztahuje. Pokud totiž přijmeme předpoklad, že u potravin je důležitá kvalita, pak musíme přijmout i fakt, že chceme-li kvalitní živočišné produkty, musíme zvířata chovat v pod­mínkách, které respektují jejich potřeby,“ řekl Právu Poc.

Podle Pospíšila Evropský parlament práva zvířat přehlížel. Zabývat by se chtěl také převozem hospodářských zvířat, při kterých často dochází k velmi bolestivým úrazům i úmrtím.

Eurokandidát za piráty Lukáš Blažej argumentuje: „Závazky velkých řetězců či již prosazený zákaz kožešinových farem ukazují, že i v české společnosti klesá zájem o produkty z týraných zvířat. Zákaz klecového chovu slepic byl již prosazen v Rakousku a Německu, aniž by to vedlo k radikálnímu zdražení výrobků.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků