Okamžitý vstup Ukrajiny do EU? Experti vidí překážky

„Mám pocit, že otázka vstupu do EU se nedá takovým způsobem rychle vyřešit. Už také s ohledem na to, že je řada zemí, které jsou v procesu spoustu let,“ řekl Novinkám europoslanec Luděk Niedermayer.

Odkázal na skutečnost, že ačkoliv Ukrajina už roky usiluje o přijetí do EU, ale na rozdíl od Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Turecka dosud nemá ani postavení kandidátské země.

Zelenskyj o okamžité přijetí nicméně ve čtvrtek požádal v rámci „nové zvláštní procedury”.

V případě, že by se měla procedura měnit, muselo by jít podle Niedermayera o jednomyslné rozhodnutí všech členských zemí. „Nejsem si úplně jistý, jestli by teoreticky mohlo k něčemu takovému dojít,“ komentoval europoslanec.

A přiblížil, že běžné procedury vyžadují velké změny na straně přijímaných zemí, aby byla jejich ekonomika kompatibilní se zbytkem EU.

Řešením tak podle Niedermayera není úvaha o speciálním přednostním a  urychlenému vstupu do EU, nýbrž nabídka širokého ekonomicko-strategického partnerství.

„Až se podaří ukončit tu šílenou válku, měl by Západ vytvořit něco jako Marshallův plán pro Ukrajinu a poskytnout velkorysou ekonomickou pomoc,“ dodal europoslanec.

Ke vstupu je skeptický i politolog Josef Mlejnek z Univerzy Karlovy. Z praktického hlediska je podle něj nutné si také uvědomit, že Ukrajina nadále nesplňuje i některé ze základních podmínek.

„Pořád tam mají problémy s korupcí a oligarchy. To je letitý ukrajinský problém, tudíž není jisté, že státní instituce vždy a ve všem fungují podle nějakých demokratických standardů,“ řekl Novinkám.

Okamžité přijetí Ukrajiny do EU nepokládá za realistickou možnost ani ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Stejně jako Mlejnek vnímá problémy Ukrajiny s oligarchizací a korupcí jako velkou překážku.

„Vzpomeňme si, jaké tření třeba při čerpání dotací vytvářela skutečnost, že v čele české vlády stál do loňska vlastník mnoha firem a některých vlivných médií,” sdělil Novinkám v narážce na expremiéra Andreje Babiše.

Po ekonomické stránce by podle Skořepy nicméně byl vstup Ukrajiny do EU do jisté míry výhodný, a to proto, že „větší trh je vždy lepší než menší”. Díky Ukrajině by se totiž unie rozrostla o 44 milionů obyvatel.

Na druhou stranu je ovšem třeba počítat s tím, že Ukrajina je ekonomicky jinde než zbytek Evropy. „Nově by bylo třeba brát v úvahu zájmy a potřeby země, která je ekonomicky hodně hluboko pod dnešní EU. Země je velká, a přitom i oproti těm nejchudším státům Unie relativně málo rozvinutá,” upozornil.

„Ekonomicky se určitě nevyplatí Ukrajinu přijímat,” odpověděl Novinkám hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. EU by přijetí země stálo nemalé finanční prostředky, které by šly na úkor členských států. „Tamní hospodářství bude třeba obnovit po válce, což může stát stovky miliard eur,” podotkl.

Sama Ukrajina by podle Křečka mohla v EU přispět zejména v otázce zemědělství - má totiž úrodnou černozem. Kromě toho disponuje i velkými zásobami uhlí, nicméně od toho se EU odklání. „V případě přijetí by pak pravděpodobně došlo k výraznému přílivu levné pracovní síly do EU,” dodal.