Hlavní obsah
Odborník na ústavní právo Jan Kysela Foto: Petr Horník, Právo

Odvolání kancléře nemusí být jednoduché, říká Kysela

Předseda vlády si musí rozmyslet, jestli může odvolávat nejbližší spolupracovníky prezidenta včetně kancléře, řekl Právu ústavní právník Jan Kysela.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela Foto: Petr Horník, Právo
Odvolání kancléře nemusí být jednoduché, říká Kysela

Premiér Andrej Babiš vyzval k rezignaci kancléře Vratislava Mynáře a řekl, že ho jinak sám později odvolá. To by mohl až tehdy, co na něj přejde část prezidentských pravomocí, tedy po aktivaci ústavního článku 66. Je to tak?

Ano, pakliže vůbec. Vyžaduje to drobné zamyšlení. Obecně kontrasignované pravomoci ze zákona přecházejí na premiéra, jde ale o to, jestli status Kanceláře prezidenta republiky není specifický. V zákoně je napsáno, že prezident jmenuje a odvolává kancléře a pracovníky, které si ovšem sám vybírá. Jde o to, jestli nespadají pod status nejbližších spolupracovníků prezidenta.

Představme si například prezidenta po těžké autonehodě, který leží měsíc v nemocnici. Pak se ale vzchopí, vrátí se a zjistí, že mu mezitím předseda vlády úplně překopal prezidentskou kancelář a odvolal všechny ředitele odborů. To by vám asi připadalo divné. Premiér by na to zřejmě mohl mít páky, nemáme ale kontrasignační praxi. Neříkám, že by to nemohl udělat, jen to není tak očividné.

Babiš, nebo pak Fiala by tedy odvolání Mynáře nemuseli mít tak jednoduché?

Premiér si musí zodpovědět otázku, že se jedná o nejbližšího spolupracovníka nahrazovaného prezidenta. Může mít například pocit, že jeho postava je tak nedůvěryhodná, že mu to za odvolání stojí. Mohl by ale dojít k závěru, že to není běžná ústavní role a že nejbližší prezidentovi spolupracovníci na něj mají čekat. Určitě je schopen najít argumenty pro obě řešení, jde o to, v jaké míře mu přijdou přesvědčivé.

Může dělat na Hradě i jiné změny, třeba odvolat ředitele tiskového odboru či ředitele Lánské obory?

Ředitel Lánské obory spadá do jiných struktur, které jsou vázané na správu Pražského hradu a přídavné organizace, tam je to založeno jinak. Ředitelé odborů souvisí s organizačním statutem Kanceláře prezidenta republiky.

Budeme mít nějaký čas dva premiéry. Babiše v demisi a Fialu, který bude sestavovat vládu. Jak to bude vypadat ve světle prezidentských pravomocí?

Předseda vlády je ten, který v tu chvíli drží vládu. Předseda číslo dvě má jediný úkol, sestavit novou vládu, a jinou agendu nemá. Doba dvojího premiérství nemusí být dlouhá. Tato situace může trvat několik dní, ale určitě ne týdnů či měsíců.

Podobnou situaci jsme v ČR měli v roce 2003, kdy pravomoce končícího prezidenta Václava Havla přecházely na předsedu vlády Vladimíra Špidlu a předsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD). V čem to bude dnes jiné?

Jiné to tehdy bylo z hlediska spouštěče. Nemuseli jsme se vypořádat s tématem, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad. Funkce prezidenta se odchodem Václava Havla uvolnila a jiného jsme neměli. Bylo zřejmé, že tyto náhrady budou trvat do té doby, než bude zvolen nový prezident.

Pravda ale je, že při parlamentní volbě prezidenta docházelo ke kumulování voleb a kol, a ta doba mohla být teoreticky ještě mnohem delší. U přímé volby je jisté, že se někdo zvolí, a tato substituce bude trvat maximálně tři měsíce.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář

Foto: Petr Hloušek, Právo

Miloš Zeman jmenoval minulý týden nového soudce. Není to ve světle současných událostí kontroverzní jmenování?

Je nad tím určitý otazník. Kladu si otázku, jestli by pro pana předsedu krajského soudu nebylo lepší, kdyby byl jmenován znovu. Vždy, když nastane situace, že někomu nebude vyhovovat, co udělal, může se objevit téma, jestli byl skutečně jmenován oprávněně. Tuto pochybnost by šlo odstavit novým jmenováním. Možná zbytečným, ale bylo by to perspektivně lepší.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků