Hlavní obsah

Neúspěšnost maturantů u zkoušek roste, nikdo neví proč

Z českého jazyka, matematiky, anglického a německého jazyka - tam všude neúspěšnost letošních maturantů vzrostla. Z češtiny pak neúspěšnost narůstá každoročně, u angličtiny a němčiny je možné sledovat trend směrem k vyšší neúspěšnosti, pouze u matematiky je dlouhodobější vývoj optimistický. Ale i v tomto předmětu letos uspělo méně maturantů než loni.

Neúspěšnost maturantů u zkoušek roste, nikdo neví proč

Výsledky zveřejnilo minulý týden Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV, známé pod označením Cermat), jež je příspěvkovou organizací ministerstva školství a jež od roku 2013 po zavedeních tzv. státních maturit testy připravuje a vyhodnocuje.

Analýzu letošního ročníku maturit pak CZVV ohlásilo na 22. června. Problém je, že se z analýz experti na vzdělávání to podstatné nedozvědí.

Letos se házelo šiškou, loni horkou bramborou

„Je to jen mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem,” kritizuje stávající systém testování Jiří Münich, datový analytik organizace EDUin. Na teoretickém příkladu maturity z tělocviku pak pojmenovává úskalí státních maturit, kdy nejsou známi ani autoři testů, ani metodika jejich vyhodnocování:

„Zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná. CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka. Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky. Ještě se po provedení testu podívají, zda jsou naházené vzdálenosti konzistentní: byli maturanti, kteří dobře házeli oblázkem, úspěšní rovněž v hodu klackem?”

Stále nevíme, jak přesně se testy hodnotí a podle jakých kritérií se sestavují

CZVV se brání zveřejnit autory testů, aby nedocházelo k předčasnému úniku otázek na veřejnost nebo jiným machinacím. Protokoly o vyhodnocování testů však tuto ochranu nepotřebují, naopak by byla žádoucí veřejná kontrola.

Dobře je to vidět například na testech z matematiky. Každoročně klesá podíl studentů, kteří si matematiku volí jako maturitní předmět. Předpokládá se, že si ji volí ti, jimž tento předmět jde, zatímco každoročně ubývají studenti, kteří se v ní necítí úplně jistí. Pak by ale musel podíl úspěšných maturantů z matematiky rok od roku stoupat, protože se u zkoušky koncentruje stále více žáků, kteří s ní nemají problém.

Porovnávací graf ale ukazuje jen velmi mírný posun k vyšší úspěšnosti, který neodpovídá tomu, že z matematiky maturují jen ti nejlepší studenti. A bez transparentnosti CZVV tuto skutečnost nelze nijak interpretovat. Zkrátka nevíme, proč to tak je.

Hloupější studenti? Nikoli, změna legislativy

Oblíbené, avšak nepravdivé vysvětlení, že žáci a studenti jsou stále hloupější, neplatí ani letos. Propad u testů neovlivnila ani samotná kvalita testů. Letošní propad ve všech předmětech ovlivnilo, že se v jarním zkušebním období mohli dostavit všichni žáci v posledním ročníku studia.

Tedy i ti, kteří by za standardních podmínek nebyli k maturitě připuštěni. Na konci druhého pololetí by totiž neprospěli nebo nebyli hodnoceni. A právě tito studenti tak propadli až u maturity.

Loni pro změnu měli maturanti podle zákona o 15 minut více času v testech z matematiky než studenti v předchozích letech.

Na kritické myšlení a chápání souvislostí není čas

Eva Jiřičková učí více než třicet let český jazyk a výtvarnou přípravu na umělecko-průmyslové škole a také na vyšší odborné škole. Co se týče středoškoláků, upozorňuje pedagožka, že s novým typem maturit ubývá času na kritické myšlení a pochopení souvislostí.

„Výuka českého jazyka a literatury se postupně redukuje na nácvik didaktických testů, protože nejdůležitější je přeci uspět u maturitní zkoušky,” říká. Důvody, proč mívají studenti problémy s didaktickými testy, jsou z jejího pohledu hlavně tyto:

  • Nemáme dostatek času všechny oblasti podrobně probrat a důkladně zopakovat (počet vyučovacích hodin je 2-3 týdně).
  • Na střední škole uměleckého typu studují žáci, kteří mají talent, ale často jim čeština prostě nejde.
  • Didaktické testy jsou v posledních letech sestaveny jako test úrovně čtenářské gramotnosti, test inteligence a test ze znalosti pravopisu na úrovni jazykového korektora.

Aby to bylo jako ze života

Výuka se podřizuje závěrečným testům i v matematice. A protože jsou v testech navíc často otázky, které vůbec neodpovídají reálným životním situacím, studenty pak výuka ani nebaví.

„Naprostá většina výuky matematiky a posléze i zadání maturitního testu se týká neustálého procvičování matematických postupů a jejich aplikace. To už dneska zvládne chytrý mobil. To, co ale stroje neumí a co je pro žáky nejdůležitější, je matematizace reálných situací, tedy například řešení slovních úloh,“ upozornil v médiích matematik Oldřich Botlík.

A když už se zadavatel o takové úlohy pokusí, často to nevyjde, což Oldřich Botlík ukazuje na letošním příkladu s volbami v Kocourkově. V ní se maturanti ze zadání dozvěděli, že jednoho z kandidátů volilo pouze 6 z prvních 20 voličů. Jinými slovy: z prvních 20 osob, co vstoupilo do volební místnosti, jich 6 dalo hlas jednomu kandidátovi, 14 druhému kandidátovi.

Jenže reálné volby jsou tajné a volební komise tedy nemůže vědět, kdo volil kterého kandidáta nebo kandidátku. Celou situaci šlo převést na sčítání hlasů po uzavření volební místnosti, kdy už je možné pracovat s údajem „prvních 20 hlasů”.

Drobnost, řeknete si, jenže přesně na těchto drobnostech se jinak testování točí a přesná práce s textem patří k požadovaným kompetencím studentů. Pak by tyto kompetence logicky měli mít i zkoušející.

Pravděpodobnost 0,0000000000000059

„Z matematického hlediska je prakticky nemožné, aby nastala situace, kterou se žáci zabývali. Jaký má tedy smysl se jí zabývat? Lze naopak přidat další důvod proti. Letošní maturanti půjdou na podzim poprvé volit. Měli by vědět aspoň to, že volby jsou tajné a urna musí zůstat zapečetěná až do uzavření volební místnosti. Úloha ovšem právě tyto zásady zpochybňuje,” upozorňuje Oldřich Botlík.

„Pravděpodobnost, že nastane situace, kterou se žáci zabývali, je blízko nepatrné hodnoty 0,0000000000000059. Těch nul za desetinnou čárkou je čtrnáct!”

Rostoucí odpor vůči matematice

Česká školní inspekce (ČŠI) dlouhodobě monitoruje nízkou oblíbenost matematiky u početné skupiny žáků.

„Matematika pro ně představuje málo oblíbený předmět, v němž tito žáci nevěří ve své znalosti a dovednosti. Postoje žáků k matematice se přitom zhoršují během jejich průchodu vzdělávací soustavou. Žáci středních škol hodnotí svůj vztah k matematice hůře než žáci základních škol a klesá rovněž jejich vnímání důležitosti matematiky pro budoucí vzdělání a pracovní uplatnění,” upozorňuje inspekce ve své zprávě.

„Rovněž učitelé vnímají nezájem žáků o vlastní vzdělávání a nechuť žáků k matematice jako významnou překážku rozvoje matematické gramotnosti žáků, přičemž opětovně je tato překážka častěji uváděna učiteli středních škol. Také ředitelé středních škol častěji než ředitelé škol základních zmiňovali jen částečnou spokojenost s úrovní výuky matematiky ve své škole,” hodnotí školní inspekce.

Otázkou pak je samotná kvalita výuky matematiky na základních a středních školách. Ta dle zjištění školní inspekce staví na středních školách především na klasických výukových metodách, jejichž efektivita je právě u matematiky diskutabilní.

„Znáte to ze třídy na střední: děcka jsou různá - pár žáků prostě má ten dar a chápe, že učitel napíše vzorec a pak se počítá. Pár žáků se to nadrtí a pak je část žáků, kteří jen přežívají a u testu se něco našprtí, nebo to někde opíší, ale vůbec netuší, co se děje a proč se to děje,” vysvětluje Karel Gargulák z organizace EDUin.

Takzvanou frontální výuku (jednosměrnou od učitele k žákům) Karel Gargulák nezatracuje, ovšem za předpokladu, že jsou učitel nebo učitelka matematiky opravdu dobří a výklad i učivo je baví a rozumějí mu. Jen tak jsou schopni ho předat dál.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků