Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Nejvíc neplatičů alimentů je na Ústecku a jižní Moravě

Typický neplatič výživného je muž, na výživném dluží přibližně 90 tisíc korun, na dítě, jemuž je sedm až deset let, nezaplatil už téměř čtyři roky, a pochází z Ústeckého kraje nebo z jižní Moravy. Vyplývá to ze statistik, které podle policejních dat za loňský rok vypracovala Asociace neúplných rodin, jež pomáhá samoživitelkám a samoživitelům v nouzi.

Ilustrační snímek Foto: Gabriela Krejčová, Novinky
Nejvíc neplatičů alimentů je na Ústecku a jižní Moravě

Ze statistik vyplývá, že největší počet „chronických neplatičů“, tedy 1181, byl loni nahlášený na Ústecku, v průměru ale nejhůř dopadl Jihomoravský kraj, kde policie evidovala 851 případů neplacení na osmnáct tisíc neúplných rodin.

„V Jihomoravském kraji je podíl neúplných domácností poloviční než v Praze, přesto tam policie loni řešila o 200 případů zanedbání povinné výživy víc než v hlavním městě. Oba kraje jsou v celkovém počtu obyvatel takřka srovnatelné,“ řekl Právu František Brož z Asociace ne­úplných rodin. V hlavním městě policie eviduje 690 neplatičů na 40 tisíc neúplných rodin.

Podle asociace je však statistika neúplná, protože na policii se podle zkušeností asociace obrací jen každá druhá rodina.

„V Jihomoravském kraji je podle našich odhadů asi 1700 neplatičů. Průměrný dluh je zde vyšší, než činí celorepublikový průměr (asi 89 tisíc), průměrné prodlení je 44 měsíců (u jednoho dítěte). Nejčastějšími dlužníky jsou otcové (93,5 procenta). Děti, u kterých tu matka problém řeší, jsou zde nejčastěji ve věku sedm až deset let,“ řekl Brož.

ČSSD oživila zálohované výživné

Sociální demokraté ve středu opět oživili téma tzv. zálohovaného výživného – tedy aby za dlužníka vyplatil peníze stát, který by je pak na něm vymáhal. To navrhla už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Nyní jej znovu podala poslankyně sociální demokracie Alena Gaj­důšková.

„Nově navrhujeme zkrátit lhůtu, po které si může rodič o zálohované výživné požádat, z původních tří měsíců na dva. Rodič by nově měl právo požádat si i v situaci, kdy by nedostával plnou výši soudem stanoveného výživného,“ řekla Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD)

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová Právu nedávno sdělila, že opatření jako takové úplně nezavrhuje, ale že původní vládní předloha obsahovala spoustu chyb. Toho se ČSSD nebojí. „Zákon je komplexní, je v souladu s evropskými směrnicemi a řeší všechny nedostatky, které měla původní vládní předloha,“ po­dotkla Gajdůšková.

„ANO už návrh v minulosti podpořilo, takže s tím snad zásadní problém mít nebudou,“ doplnil šéf ČSSD Jan Hamáček. [celá zpráva]

Nová dávka, či odkup dluhu?

Konkurenční návrh KSČM předpokládá, že stát poskytne rodiči novou sociální dávku v podobě náhradního výživného. Pravice to kritizuje. Podle ní by i nápad soc. dem. byl jen další sociální dávkou, kterou by stát neměl jak vymáhat. „Je to zálohované výživné, nikoliv náhradní. Počítáme s tím, že stát to vymůže,“ zdůraznila Gajdůšková.

Ředitel Asociace neúplných rodin Petr Sýkora Právu řekl, že zálohované výživné nepovažuje za ideální. „Řeší až důsledky situace, i samo MPSV ho označuje za pouhou záchrannou síť. Skutečně míří jen na ty nejzávažnější případy, spíše se jedná o další sociální dávku než systémové řešení,“ uvedl Sýkora. „Stát by měl spíš znovu oprášit například myšlenku státní agentury pro řešení výživného na nezaopatřené děti,“ dodal.

Asociace navrhuje například to, že by pohledávky od samoživitelů odkoupila soukromá společnost (banka nebo pojišťovna), která by je pak vymáhala.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků