Hlavní obsah
Pohled na městskou část Březiněves, kde řád maltézských rytířů žádá 180 hektarů v miliardové hodnotě. Foto: Mapy.cz

Miliardové nároky maltézských rytířů hatí konfiskační vyhlášky ze čtyřicátých let

Za nedávným překvapivým rozhodnutím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) zastavit vydávání miliardového majetku maltézským rytířům stojí existence několika nezpochybněných konfiskačních vyhlášek podle prezidentského dekretu číslo 12 z roku 1945.

Pohled na městskou část Březiněves, kde řád maltézských rytířů žádá 180 hektarů v miliardové hodnotě. Foto: Mapy.cz
Miliardové nároky maltézských rytířů hatí konfiskační vyhlášky ze čtyřicátých let

Jak nyní Právo zjistilo, právě těmito vyhláškami argumentuje ústředí SPÚ, proč se postavilo proti rozhodnutí svých krajských úřadů, které postupně začaly majetek řádu vydávat.

Případ maltézských rytířů, kteří žádají například 180 hektarů v miliardové hodnotě v pražské Březiněvsi, je natolik politicky třaskavý, že si ho jako zvláštní bod zařadil podle informací Práva na své květnové jednání vládní výbor pro církevní restituce.

Podle březnového rozhodnutí ředitele řízení restitucí SPÚ Václava Kohlíčka, kterým ruší rozhodnutí krajských úřadů, byly nalezeny konfiskační vyhlášky Okresních národních výborů v Opavě, České Lípě a Vyškově. A nebyly nalezeny žádné dokumenty, že byly vyhlášky zrušeny.

Spory o dekrety i kontinuitu řádu

„Vyhláškou Okresního národního výboru v České Lípě č. j. 14735 ze dne 11. 10. 1945 byl řád maltézských rytířů označen za osobu podle paragrafu 1 odstavce 1 dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb.,“ stojí v rozhodnutí.

To znamená, že majetky by nesměly být vydány, neboť by prolamovaly dekrety vydané před 25. únorem 1948, což je restituční hranice.

Kohlíček ve svém rozhodnutí dodává, že podle nálezu Ústavního soudu pokud došlo k vydání několika konfiskačních vyhlášek u jednoho subjektu, dotýkají se prezidentovy dekrety celého majetku.

„Proto je možno a nutno posuzovat nárok uvedeného řádu jako celek bez ohledu na to, kde se majetek nacházel,“ uvedl ředitel. Dekret prezidenta republiky číslo 12 mluví o „urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. A paragraf jedna odstavec jedna říká, že „s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek“.

A to ten, jenž je ve vlastnictví mj. „společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům“.

Převorem řádu byl totiž konfident gestapa – po válce popravený – Franz Werner Bobe.

Zemědělství řeší stížnost

Řád ale argumentuje tím, že Bobeho dosadili nacisté proti vůli ostatních členů řádu. Vedení SPÚ dále pochybuje o právní kontinuitě žadatele – tedy že současný Suverénní řád maltézských rytířů není totožný s historickým Konventem kněží rytířského Maltézského řádu v Praze, kterému majetek patřil.

Řád se hájí tím, že 18. prosince roku 2012, tedy již po schválení restitučního zákona, ale těsně předtím, než na Nový rok 2013 začal platit – došlo ke sloučení konventu se suverénním řádem.

Maltézští rytíři se proti rozhodnutí SPÚ odvolali k ministerstvu zemědělství. To ještě nerozhodlo. „Daná kauza zahrnuje poměrně rozsáhlý spisový materiál, s nímž je zapotřebí se před rozhodnutím ve věci důkladně seznámit,“ řekla Právu mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Nelehké rozhodování

Rozhodování nebudou mít lehké, protože např. rozhodnutí pražského krajského SPÚ na vydání zatím jen hektaru v Březiněvsi má skoro sedmdesát stran a podrobně vykresluje složitou kauzu majetku maltézského ­řádu.

A ředitel pražského úřadu Jiří Veselý v dokumentu odpovídá i na pochybnosti centrálního vedení SPÚ. S nástupnictvím řádu nemá problém. Podle něj byl přímo nadřízenou právnickou osobou konventu, a proto může majetek nárokovat jeho jménem.

Vypořádává se i s konfiskačními vyhláškami, podle něj jsou neplatné, protože v době jejich vydání patřil majetek protektorátu Čechy a Morava, protože řádový majetek za války zabrali nacisté.

Související témata:

Ilustrační foto

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ústavní soud

Foto: Ústavní soud, Novinky

„Vlastnictví řád a konvent musely nejprve nabýt zpět, aby mohl být následný postup státu po právu,“ uvedl v rozhodnutí pražského úřadu Veselý. O přepsání části pozemků z protektorátu na řád totiž začaly rozhodovat soudy v roce 1947, tedy až po vydání konfiskačních vyhlášek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků